Při střelbě ve městě Baton Rouge na jihovýchodě USA v neděli zahynuli nejméně tři policisté a nejméně tři další utrpěli zranění, uvedly podle agentury AP místní úřady. Podezřelý muž, který byl zabit při střelbě v Baton Rouge, byl nejspíš jediným střelcem, uvedl Mike Edmonson z místní policie.
V oblasti se nyní podle něj žádný jiný aktivní střelec nepohybuje. Informace, že by mohly být na útěku další dva střelci, se tak nepotvrdily. Policie za pomoci speciálního robota zjišťovala, zda se v místě činu nenacházely výbušniny. Motiv činu nebyl znám, na místě operovali rovněž agenti FBI.
Audio from the #BatonRouge shooting: 3 U.S. police officers killed, 3 officers injured https://t.co/9hqRwMCntK https://t.co/2TlTi2X1dU
- CNN International (@cnni) 17. července 2016
Případ se odehrál krátce před 09.00 ráno místního času (kolem 16:00 SELČ) zhruba jeden kilometr od policejního ústředí u čerpací stanice na louisianské dálnici Airline Highway. Policie podle zdroje CNN obdržela hlášení o "podezřelé osobě", která kráčí po dálnici s útočnou puškou. Když policie přijela na místo, muž začal střílet.
Starosta města Kip Holden řekl televizi NBC, že při incidentu, který mohl být přepadením ze zálohy, utrpěli zranění nejméně čtyři lidé. Občany vybídl, aby zatím nevycházeli na ulici, uvedl místní list The Advocate.
Policie ulice mezi policejním velitelstvím a dálnicí uzavřela. Na místě se nacházelo více než deset policejních vozů a nad ním přelétával vrtulník.
"Je to nepopsatelný a neospravedlnitelný útok na nás všechny v době, kdy je třeba jednoty a hojení," prohlásil podle webu CNN guvernér Louisiany John Bel Edwards. Násilí a nenávist podle něj musí přestat. Guvernér také zamířil do nemocnice, kam byli zranění policisté převezeni. Jeden z nich je podle mluvčí zdravotnického zařízení v kritickém stavu, stav dalšího je uspokojivý a třetí není v ohrožení života.
O střelbě v Baton Rouge byl informován americký prezident Barack Obama, který se po obdobných incidentech z poslední doby snažil zmírnit napětí a velkou část tohoto týdne věnoval snahám o obnovení důvěry mezi policií a komunitami, kterým mají pomáhat. Bílý dům rovněž uvedl, že je s úřady v Baton Rouge v kontaktu, a nabídl jim veškerou nezbytnou podporu. Obama útok co nejostřeji odsoudil. Útoky na strážce pořádku jsou činy zbabělců a nelze nijak ospravedlnit, řekl.
Předpokládaný republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump svalil vinu za dnešní střelbu na "nedostatek vedení" v zemi a zopakoval svoje volání po "právu a pořádku".
Policie v louisianské metropoli na začátku července za nejasných okolností zastřelila černocha Altona Sterlinga. Jeho smrt vyvolala po celých Spojených státech protesty proti chování policie vůči černochům. Střelec v Dallasu poté během tamního protestu proti událostem v Baton Rouge zastřelil pět policistů.
Policisté sedmatřicetiletého otce pěti dětí Sterlinga kontrolovali na základě anonymního udání, že vyhrožoval střelnou zbraní. Policisté tvrdí, že odmítal spolupracovat a že se při následné vzájemné potyčce natahoval pro zbraň, kterou u sebe měl. Zákrok včetně střelby natočilo několik svědků na mobilní telefony. Případ prošetřuje mimo jiné ministerstvo spravedlnosti.
Syn zastřeleného Sterlinga tento týden vyzval účastníky demonstrací proti policejnímu chování, aby se vyvarovali veškerého násilí.
|
Výběr případů úmrtí většího počtu příslušníků policie a dalších bezpečnostních složek při útocích v USA |
72 - 11. září 2001 - Při koordinovaných teroristických útocích, které čtyřmi unesenými letadly spáchalo 19 teroristů arabského původu, zahynulo v New Yorku při nárazu do "dvojčat" Světového obchodního střediska, v budově Pentagonu ve Washingtonu a v Pensylvánii 2977 lidí. K útokům se posléze přihlásil Usáma bin Ládin a jeho teroristická organizace al-Kajda. Při útocích zahynulo 72 příslušníků policie a dalších bezpečnostních složek.
8 - 19. dubna 1995 - Sídlo federálních úřadů v americkém Oklahoma City zdemoloval výbuch silné nálože. Detonace a zničení devítipatrové budovy Alfreda Murraha, v níž byla i mateřská školka, si vyžádalo 168 obětí, z toho 19 dětí. Mezi oběťmi bylo i osm speciálních agentů různých federálních úřadů. Útok provedl Timothy McVeigh, veterán války v Perském zálivu. Chtěl tak pomstít útok FBI na sídlo davidiánů Davida Koreshe v texaském městě Waco. V červnu 1997 byl McVeigh, který nikdy nepřiznal svůj podíl na útoku, odsouzen k smrti. Popraven byl smrtící injekcí 11. června 2001. Jeho komplic Nichols byl v červnu 1998 odsouzen na doživotí bez možnosti prominutí. Další aktér Fortier dostal výměnou za spolupráci 12 let vězení.
5 - 7. července 2016 - Střelba na policisty během demonstrace proti policejnímu násilí na černoších v Dallasu si vyžádala životy pěti policistů, šest dalších bylo zraněno. Střelec, kterého policie zastřelila, před smrtí tvrdil, že nepatří k žádné skupině a že útočil sám. Jeho motiv byl zřejmě rasový. Zabíjet chtěl podle svých slov především bílé policisty. 4 - 28. února 1993 - Devadesát pět členů davidiánské sekty se zabarikádovalo na farmě Apocalypse u amerického městečka Waco v Texasu poté, co se agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a dalších složek pokusili zatknout jejich vůdce Davida Koreshe pro nedovolené ozbrojování. Při akci byli zabiti čtyři agenti amerického Úřadu pro alkohol, tabák, palné zbraně a výbušniny. Obléhání farmy trvalo 51 dní a skončilo 19. dubna požárem celé farmy, který byl označován za hromadnou sebevraždu. Mezi 82 mrtvými bylo i Koreshovo tělo a 17 dětí. 4 - 21. března 2009 - Celkem čtyři policisty pozabíjel v kalifornském Oaklandu muž, kterého nakonec zastřelili sami strážci zákona. Prvního policistu zastřelil, když ho dopravní hlídka zastavila při rutinní silniční kontrole. Další dva zabil při následné přestřelce. Čtvrtý policista, který byl při přestřelce zraněn, zemřel v nemocnici. 4 - 29. listopadu 2009 - Tři policisté a jedna policistka, kteří se chystali na svou službu, byli zastřeleni v kavárně v Tacomě nedaleko Seattlu ve státě Washington. Pachatel byl o několik dní později zastřelen policisty. Duševně nemocný muž byl již v 17 letech odsouzen na 95 let do vězení za celou škálu trestných činů čítajících loupeže, přepadení nebo držení zbraně ve škole. Po 11 letech v arkansaském nápravném zařízení se v roce 2000 dostal na svobodu díky amnestii guvernéra. |
