Tequila jako zhouba mexické krajiny?

Produkce tequily se během posledních deseti let zdvojnásobila. Obliba mexického národního nápoje přináší ale regionu, kde se kořalka vyrábí, mnoho problémů.

Tequila se vyrábí ze střední části, srdce,  modré agáve. A pochází z města jménem Tequila. Dnes se pije tequila z Tequily po celém světě. Bohužel, s neblahými vedlejšími dopady, píše švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.

Nedávno zveřejněná studie New North Carolina State University ukazuje, jak boom tequily mění sociální strukturu obyvatelstva, zvyšuje závislost na monokultuře a zatěžuje krajinu pesticidy.

Kdo chce v Mexiku vyrábět tequilu, musí se zastavit na ministerstvu hospodářství. Tequila je totiž od roku 1974 státem chráněná značka. Kontrolní funkci má Komise pro regulaci tequily (v originále Consejo Regulador del Tequila). 

Nevládní nezisková organizace kontroluje vše, od pěstování agáví až po lahve. Stará se o kvalitu výrobku, ne o dopady na životní prostředí nebo pracovní podmínky dělníků.

Tequila se může se státní licencí vyrábět na různých místech, ale nejznámější je její produkce v městečku Tequila na jihozápadě Mexika. Nápoj se zde vyrábí už přes čtyři sta let.

Španělští dobyvatelé prý přinesli techniku pálení kořalky. Nyní je k vypálení litru tequily potřeba něco mezi šesti a osmi kilogramy masitého středu kaktusu.

Agáve je ale přes svůj odolný vzhled velice citlivá rostlina. Snadno podléhá různým chorobám, hlavně obávanému agávovému moru. Navíc doba zrání agáve je šest až dvanáct let. Proto je těžké plánovat, kolik suroviny bude možné nakonec sklízet. Dokud šlo jen o domácí pálení nebo o produkci pro prodej na místním tržišti, nebyl to nijak tragický problém.

Ale pak přišel boom. Koktejl Tequila Sunrise se stal hitem a celý svět chtěl ochutnat původní tequilu. Produkce od začátku devadesátých let roste závodním tempem, mezi léty 1995 a 2005 se zdvojnásobila. Každý den opouští region 300 milionů litrů. Zároveň samozřejmě prudce vzrostla poptávka po surovině, středu agáve.

Před dvaceti lety pěstovali tento kaktus nezávislí rolníci a tvořil také přirozený plot mezi poli. Zkušené ruce rolníků stále znova listy zkracovaly, chránily je tak před agávovým morem, dokud nebyly zralé. Tento způsob pěstování ale samozřejmě nemohl stačit rostoucí poptávce, a tak se začaly v okolí Tequily objevovat agávové plantáže.

Velké společnosti, které vlastní i palírny, vytlačují drobné pěstitele, ale ničí i ostatní složky tradičního zemědělství. Vesnice, které byly dříve díky místním rolníkům potravinově soběstačné, se nyní musí spolehnout na dovoz.

Agáve se tedy nyní pěstuje prakticky pouze na velkých plochách a trpělivé ruce pěstitelů jsou nahrazeny velmi štědrými dávkami pesticidů.

Foto: Profimedia