Volební souboj o křeslo amerického prezidenta mezi demokratkou Hillary Clintonovou a republikánem Donaldem Trumpem je v podstatě vyrovnaný, realitní magnát nicméně nad svou sokyní a někdejší první dámou vede o dva procentní body.
Sondáž rovněž zjistila, že jsou velké rozdíly mezi mužskými a ženskými voliči a také mezi mladšími a staršími hlasujícími. Průzkum CNN/ORC rovněž přisoudil sedm procent hlasů libertariánskému kandidátovi Garymu Johnsonovi a dvě procenta zelené kandidátce Jill Steinové, ostatní voliči chtějí hlasovat pro někoho jiného.
Náklonnost voličů k prezidentským uchazečům obou hlavních stran se v průběhu dosavadní kampaně neustále mění, ve vedení se Clintonová s Trumpem průběžně střídají, i když někdejší ministryně zahraničí USA je v čele sondáží častěji než miliardář. Například počátkem srpna Clintonová vedla u voličů rozhodnutých zúčastnit se listopadových prezidentských voleb o osm procentních bodů.
Kdo vyhraje?
Většina respondentů je nadále přesvědčena, že to bude Clintonová, kdo volby vyhraje. V případě Clintonové zastává tento názor 59 procent oslovených, Trumpovi pak věří 34 procent.
Nově zveřejněný průzkum konstatuje, že jak Clintonová (92 procent), tak Trump (90 procent) se těší velké podpoře straníků. V případě nezávislých voličů vede Trump s 49 procenty, druhá je Clintonová s 29 procenty a třetí Johnson s 16 procenty.
Naopak velký rozdíl je mezi Trumpem a Clintonovou, pokud jde o ženy. Ty totiž z 53 procent podporují Clintonovou, zatímco Trumpa 38 procent z nich. U mužů zase s 54 procenty vede Trump a Clintonová s 32 procenty zaostává. Voličské jádro demokratické kandidátky tvoří svobodné ženy, 73 procent z nich stojí za Clintonovou.
U mužů svobodný stav či manželství nehrají v Trumpově podpoře výraznější roli.
Další dělicí čarou je věk. Mladší 45 let se hlásí k táboru Clintonové (54 procent ku 29 procentům pro Trumpa), naopak voliči starší 45 let tíhnou k Trumpovi (54 procent ku 39 procentům pro Clintonovou).
Zajímavé je rasové postavení
Významné je i rasové pozadí, 55 procent bělochů podporuje Trumpa (34 procent Clintonovou), zatímco neběloši stojí se 71 procenty drtivě za Clintonovou (18 procent za Trumpem).
Rozdíl je možné sledovat i v dosaženém vzdělání, většina vysokoškoláků chce volit Clintonovou, voliči bez univerzitního diplomu pak zase Trumpa. Nejvíce je to patrné u bělochů se středoškolským a nižším vzděláním, neboť 68 procent z nich chce za prezidenta Trumpa a 24 procent Clintonovou. Z bělošských absolventů vysokých škol Clintonovou podporuje 49 procent, Trumpa 36 procent a jedenáct procent Johnsona.
