"Zabíjet teroristy"
Trump otočil. Do Afghánistánu pošle víc vojáků

USA budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země, řekl v pondělí večer místního času prezident Donald Trump, který představil novou americkou strategii pro Afghánistán a jižní Asii. USA posílí svou přítomnost v Afghánistánu, kolik vojáků do země nově pošlou, ale Trump neřekl. Radikální hnutí Taliban v reakci na projev pohrozilo dalším odporem proti Američanům.

"Pokud se Spojené státy nestáhnou z Afghánistánu, stane se naše země novým pohřebiště pro tuto velmoc," uvedl Taliban v prohlášení. Jeho mluvčí rovněž řekl, že "dokud bude byť jen jeden americký voják" v Afghánistánu, islamističtí povstalci budou pokračovat v džihádu (svaté válce) proti USA.

Americký prezident v projevu na vojenské základně Fort Myer u Washingtonu také uvedl, že zájmem Spojených států ve vztahu k Afghánistánu a Pákistánu je především zajistit, aby se tyto země nestaly útočištěm pro teroristy ohrožující USA. "Sdílím frustraci amerického lidu," řekl Trump, podle kterého jsou Američané vyčerpaní z "války bez vítězství". "Nakonec zvítězíme," ujistil.

Prezident přiznal, že mu jeho prvotní instinkt říkal, aby se Spojené státy z Afghánistánu, kde američtí vojáci bojují již šestnáct let, co nejrychleji stáhly. Od nástupu do funkce prezidenta prý ale změnil názor. Důsledky takového kroku by podle něj totiž byly "předvídatelné a nepřijatelné". V zemi by vzniklo vakuum, které by "okamžitě vyplnili" teroristé včetně radikálů z Islámského státu či al-Kajdy, řekl Trump.

Zabránit teroristům, aby v Afghánistánu a Pákistánu nacházeli bezpečné útočiště, je podle amerického prezidenta hlavním zájmem USA v dané oblasti. Teroristům se podle něj také nesmí dostat do rukou jaderné zbraně. Spojené státy se již nebudou snažit formovat vzdálené země podle svého obrazu, ujistil Trump. Hlavním cílem bude chránit USA a "zabíjet teroristy".

Nová strategie v Afghánistánu nebude podle Trumpa založena na časových plánech, ale na podmínkách na bojišti. Nepřátelé se na rozdíl od minulosti podle něj nebudou dozvídat o amerických plánech dopředu, a moci tak vyčkávat. O počtu vojáků, kteří posílí stav americké armády v Afghánistánu, Trump hovořit odmítl.

Americká média před projevem spekulovala, že by mohlo jít až o 4000 vojáků. V současnosti mají USA v Afghánistánu přibližně 8400 žen a mužů ve zbrani. V době vrcholného nasazení v roce 2011 to bylo asi 100 tisíc vojáků.

"Nebudeme hovořit o počtech našich vojáků nebo o plánech dalších vojenských aktivit," řekl Trump. "Od nynějška nebudou naši strategii určovat svévolné časové plány, ale podmínky v terénu."

Šéf NATO Jens Stoltenberg ocenil Trumpovu "novou strategii" pro válku v Afghánistánu. "NATO má v současnosti v Afghánistánu přes 12 tisíc vojáků (z toho jsou dvě třetiny Američané). V posledních týdnech více než 15 zemí slíbilo vyslat další vojáky pro naši misi," řekl.

Také afghánský prezident Ašraf Ghaní přivítal Trumpův plán, který slibuje vojenské posily a neobsahuje žádnou lhůtu pro stažení zbývajících vojáků. "Jsem vděčný prezidentu Trumpovi i americkému lidu za toto potvrzení podpory... v našem společném boji proti terorismu v regionu," řekl Ghaní.

Nejmenovaný zdroj z ruského ministerstva zahraničí naopak podle agentury Interfax uvedl, že nová Trumpova strategie sotva povede v Afghánistánu k zásadním pozitivním změnám.

Slib, že Spojené státy zůstanou v Afghánistánu, není ale podle Trumpa "bianko šekem" pro afghánskou vládu. Afghánci musejí vzít budoucnost své země do vlastních rukou a více se zapojit do vojenských akcí i hospodářské obnovy země, dodal prezident. Trump zároveň nevyloučil, že by součástí politického řešení krize v Afghánistánu mohla být i část Talibanu.

Více zapojit by se podle Trumpa měl i Pákistán, který si od něj vysloužil během projevu kritiku kvůli údajnému ukrývání teroristů. Země, která sousedí s Afghánistánem, je podle něj útočištěm "agentů chaosu". S hospodářským rozvojem by měla Afghánistánu pomoci také Indie, řekl Trump.

Válku v Afghánistánu zahájil v říjnu 2001 prezident George Bush mladší v reakci na teroristické útoky z 11. září téhož roku. Koalice vedená Spojenými státy svrhla vládu Talibanu, který poskytoval útočiště teroristům z organizace al-Kajda. Američané však v zemi zůstali i poté.