Poslední debata
Trump s Clintonovou se do sebe pustili. Nechybělo obviňování

Ani třetí a poslední debata amerických prezidentských kandidátů Donalda Trumpa a Hillary Clintonové se neobešla bez vzájemného obviňování. Clintonová svého republikánského soka jako případného prezidenta přirovnala k možné loutce ruské hlavy státu Vladimira Putina. Trump zase demokratickou rivalku obvinil z toho, že chce otevřít americké hranice přistěhovalcům a že stojí za obviněními ze sexuálního obtěžování, které proti němu vzneslo několik žen. Miliardář během rozpravy nesdělil, zda v případě prohry uzná výsledky.

"Řeknu to, až to přijde. Zatím vás ponechám v napětí, zda výsledky voleb přijmu," řekl realitní magnát. Jeho přístup označila Clintonová za děsivý. Téma manipulace otevřel Trump několikrát, v této souvislosti hovořil nejen o volbách, ale i o podvodné kampani demokratky, svých sexuálních obviněních či o nadaci Clintonových. Ta nařčení odmítla a prohlásila, že Trump o podvodech mluví vždy, když prohrává.

Ačkoli debata začala poklidně, brzy se oba kandidáti dostali do sporu o to, zda Rusko ovlivňuje průběh voleb. Podle Trumpa o tom neexistuje důkaz, pokud by tomu tak ale bylo, tak vměšování Moskvy i dalších zemí odsuzuje. Putina pak označil za toho, kdo opakovaně Clintonovou přechytračil. Ta varovala, že Kreml chce za amerického prezidenta nejraději loutku.

Vyhrocená diskuze se týkala i přistěhovalectví. Clintonová podle Trumpa chce otevřít hranice, přes které budou proudit kriminálníci i drogy. Demokratka to odmítla a prohlásila, že je pro kontrolu hranic a v omezené míře také pro plot s Mexikem, ale jen na skutečně potřebných částech pomezí. Trump chce plot podél celé hranice s Mexikem.

Clintonová kritizovala Trumpův plán vyhostit nelegální přistěhovalce, neboť by to znamenalo masivní nasazení bezpečnostních sborů, které by musely pročesat USA křížem krážem a chodit od domu k domu, aby imigranty našly. Přistěhovalce bez dokladů, kteří již v Americe pracují, pak označila za ekonomický přínos.

Rozdílná zahraniční politika

Oba kandidáti se neshodli ani v otázce obranné politiky. Trump totiž odmítá, aby USA platily obranu bohatým zemím jako Japonsku, Saúdské Arábii či Německu. Škrty v této oblasti podle magnáta uvolní finance pro podporu amerického hospodářství. To chce povzbudit i rozsáhlým snížením daní.

Clintonová potenciál ekonomického růstu vidí v investicích do čistých zdrojů energie a školství. V případě svého zvolení přislíbila plán pro podporu tvorby nových pracovních míst, který bude svým rozsahem největší od druhé světové války.

V závěru debaty kandidáti hovořili o situaci v Sýrii a Iráku. Clintonová ocenila irácké vládní síly za to, že přikročily k dobývání Mosulu. Po jeho očekávaném získání by ráda, aby se koalice zaměřila na ústřední pozice radikálního hnutí Islámský stát (IS) v sousední Sýrii.

Trump svůj plán proti IS s odkazem na moment překvapení neupřesnil, varoval ale před zapojením do bojů v Sýrii či před sesazením syrského prezidenta Bašára Asada, který spolu se spojeneckým Ruskem stojí proti islamistům.