Trump svým slibem stáhnout vojáky z Německa znovu útočí na spojence

Zahraničí
19. 6. 2020 14:53
Americký prezident Trump.
Americký prezident Trump.

Americký prezident Donald Trump svým slibem stáhnout z Německa tisíce vojáků pokračuje ve vzorci ničivých a někdy odvetných kroků proti svým spojencům. Tento vzorec přitom děsí jeho vládní republikány a vzbuzuje pochyby ohledně toho, jak bude možné s USA v budoucnu udržovat partnerské vztahy, napsala agentura AP.

Trump opakovaně a důsledně slibuje, že přivede americké vojáky domů. Tím zavrhuje všeobecný názor, že působení americké armády ve vzdálených koutech světa je sice nákladné, ale v dlouhodobém měřítku se vyplatí, protože zajišťuje stabilitu globálního obchodu.

Mira Rapp-Hooperová z amerického analytického institutu Rada pro mezinárodní vztahy (CFR) připomíná, že si Trump koupil již v roce 1987 reklamní prostor v novinách, na němž vyzval Washington k tomu, aby přestal platit za obranu zemí, jež si mohou dovolit platit za svou obranu samy. Je rovněž zastáncem rychlejšího stahování vojsk z Afghánistánu. "Končíme s érou nekonečných válek. Nahradí ji obnovené a jasné zaměření na obranu klíčových zájmů USA. Povinností amerických vojáků není řešit pradávné konflikty v dalekých zemích, o nichž mnoho lidí ani nikdy neslyšelo," řekl prezident o víkendu čerstvým absolventům prestižní vojenské akademie West Point.

Německo, které bylo po dlouhou dobu středobodem americké obranné strategie v Evropě, se nyní stalo předmětem prezidentovy zloby. Trump v pondělí při oznámení snížení počtu amerických vojáků v nejlidnatější evropské zemi z 34 500 na 25 tisíc poznamenal, že Němci Spojené státy dlouho šidili v oblastech obchodu a obrany. Prohlásil, že "dokud nezaplatí více" za svou vlastní obranu, bude počet amerických vojáků v zemi dále snižovat.

Dvaadvacet republikánů z výboru pro ozbrojené složky Sněmovny reprezentantů následně zaslalo Trumpovi ostrý dopis, podle nějž nižší nasazení USA při obraně Evropy povzbudí Rusko k agresi a oportunismu.

Trumpův přístup však vítají ti, podle nichž se snižuje přínos Severoatlantické aliance (NATO). Ted Galen Carpenter z libertariánského analytického Cato Institutu minulý týden zveřejnil esej, v němž tvrdí, že snížení počtu amerických jednotek v Německu nepřináší zásadní strategická rizika. "Již neexistuje totalitní sovětská hrozba a Rudá armáda se nechystá prohnat kolem města Fulda v Německu a napochodovat k Atlantiku," napsal Carpenter s odkazem na obávaný studenoválečný scénář případné sovětské ofenzivy z doby studené války, kvůli němuž měly USA v jednu chvíli v Německu na 300 tisíc vojáků. "Dnešní Rusko je vybledlým stínem SSSR z hlediska populace, ekonomického výkonu a vojenské síly," dodal analytik.

Ekonomické potrestání Berlína

Trump však snížení počtu vojáků v Německu neprezentuje jako prostředek pro vylepšení americké bezpečnosti, ale jako ekonomické potrestání Berlína. Zdůraznil, že německá ekonomika těží z výdajů amerických vojáků a dalších tisíců civilních zaměstnanců Pentagonu, kteří v zemi rovněž působí.

Takový způsob nepřátelského vystupování přitom znepokojoval Trumpova prvního ministra obrany Jima Mattise do té míry, že složil funkci. V době jeho rezignace v prosinci roku 2018 Mattise popudilo Trumpovo náhlé rozhodnutí - jež později upravil - stáhnout všechny americké vojáky ze Sýrie, a opustit tak místní kurdské partnery. Jednalo se přitom jen o poslední příklad toho, co Mattis považoval za Trumpovu neúctu vůči spojencům.

Trump nedávno vyvolal roztržku s Jižní Koreou týkající se sdílení nákladů spojených s pobytem 28 tisíc amerických vojáků na rozděleném poloostrově. Americká administrativa loni šokovala Soul s požadavkem na pětinásobné navýšení příspěvku Jižní Koreje na pět miliard dolarů (118,9 miliardy korun). Obě strany se stále nedohodly.

Rapp-Hooperová z CFR vidí v americkém požadavku záminku pro stažení části vojáků USA z Jižní Koreje. "Požadavek na pětinásobný příspěvek je tak astronomický, že vzbuzuje otázku, jak administrativa na takové číslo přišla a jak by mohla vůbec kdy očekávat od svého spojence, že zaplatí o tolik více," prohlásila. Má přitom podezření, že se jedná rovněž o signál Japonsku, že brzy rovněž přijde podobný požadavek, aby zaplatilo více za přítomnost amerických vojáků na svém území.

Autor: ČTK Foto: , Pixabay.com/geralt

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ