Trump svým slibem stáhnout vojáky z Německa znovu útočí na spojence

Zahraničí
19. 6. 2020 14:53
Americký prezident Trump.
Americký prezident Trump.

Americký prezident Donald Trump svým slibem stáhnout z Německa tisíce vojáků pokračuje ve vzorci ničivých a někdy odvetných kroků proti svým spojencům. Tento vzorec přitom děsí jeho vládní republikány a vzbuzuje pochyby ohledně toho, jak bude možné s USA v budoucnu udržovat partnerské vztahy, napsala agentura AP.

Trump opakovaně a důsledně slibuje, že přivede americké vojáky domů. Tím zavrhuje všeobecný názor, že působení americké armády ve vzdálených koutech světa je sice nákladné, ale v dlouhodobém měřítku se vyplatí, protože zajišťuje stabilitu globálního obchodu.

Mira Rapp-Hooperová z amerického analytického institutu Rada pro mezinárodní vztahy (CFR) připomíná, že si Trump koupil již v roce 1987 reklamní prostor v novinách, na němž vyzval Washington k tomu, aby přestal platit za obranu zemí, jež si mohou dovolit platit za svou obranu samy. Je rovněž zastáncem rychlejšího stahování vojsk z Afghánistánu. "Končíme s érou nekonečných válek. Nahradí ji obnovené a jasné zaměření na obranu klíčových zájmů USA. Povinností amerických vojáků není řešit pradávné konflikty v dalekých zemích, o nichž mnoho lidí ani nikdy neslyšelo," řekl prezident o víkendu čerstvým absolventům prestižní vojenské akademie West Point.

Německo, které bylo po dlouhou dobu středobodem americké obranné strategie v Evropě, se nyní stalo předmětem prezidentovy zloby. Trump v pondělí při oznámení snížení počtu amerických vojáků v nejlidnatější evropské zemi z 34 500 na 25 tisíc poznamenal, že Němci Spojené státy dlouho šidili v oblastech obchodu a obrany. Prohlásil, že "dokud nezaplatí více" za svou vlastní obranu, bude počet amerických vojáků v zemi dále snižovat.

Dvaadvacet republikánů z výboru pro ozbrojené složky Sněmovny reprezentantů následně zaslalo Trumpovi ostrý dopis, podle nějž nižší nasazení USA při obraně Evropy povzbudí Rusko k agresi a oportunismu.

Trumpův přístup však vítají ti, podle nichž se snižuje přínos Severoatlantické aliance (NATO). Ted Galen Carpenter z libertariánského analytického Cato Institutu minulý týden zveřejnil esej, v němž tvrdí, že snížení počtu amerických jednotek v Německu nepřináší zásadní strategická rizika. "Již neexistuje totalitní sovětská hrozba a Rudá armáda se nechystá prohnat kolem města Fulda v Německu a napochodovat k Atlantiku," napsal Carpenter s odkazem na obávaný studenoválečný scénář případné sovětské ofenzivy z doby studené války, kvůli němuž měly USA v jednu chvíli v Německu na 300 tisíc vojáků. "Dnešní Rusko je vybledlým stínem SSSR z hlediska populace, ekonomického výkonu a vojenské síly," dodal analytik.

Ekonomické potrestání Berlína

Trump však snížení počtu vojáků v Německu neprezentuje jako prostředek pro vylepšení americké bezpečnosti, ale jako ekonomické potrestání Berlína. Zdůraznil, že německá ekonomika těží z výdajů amerických vojáků a dalších tisíců civilních zaměstnanců Pentagonu, kteří v zemi rovněž působí.

Takový způsob nepřátelského vystupování přitom znepokojoval Trumpova prvního ministra obrany Jima Mattise do té míry, že složil funkci. V době jeho rezignace v prosinci roku 2018 Mattise popudilo Trumpovo náhlé rozhodnutí - jež později upravil - stáhnout všechny americké vojáky ze Sýrie, a opustit tak místní kurdské partnery. Jednalo se přitom jen o poslední příklad toho, co Mattis považoval za Trumpovu neúctu vůči spojencům.

Trump nedávno vyvolal roztržku s Jižní Koreou týkající se sdílení nákladů spojených s pobytem 28 tisíc amerických vojáků na rozděleném poloostrově. Americká administrativa loni šokovala Soul s požadavkem na pětinásobné navýšení příspěvku Jižní Koreje na pět miliard dolarů (118,9 miliardy korun). Obě strany se stále nedohodly.

Rapp-Hooperová z CFR vidí v americkém požadavku záminku pro stažení části vojáků USA z Jižní Koreje. "Požadavek na pětinásobný příspěvek je tak astronomický, že vzbuzuje otázku, jak administrativa na takové číslo přišla a jak by mohla vůbec kdy očekávat od svého spojence, že zaplatí o tolik více," prohlásila. Má přitom podezření, že se jedná rovněž o signál Japonsku, že brzy rovněž přijde podobný požadavek, aby zaplatilo více za přítomnost amerických vojáků na svém území.

Autor: ČTK Foto: , Pixabay.com/geralt

Další čtení

Maine jako první stát USA schválil zákaz výstavby velkých datových center

Zahraničí
15. 4. 2026
ilustrační obrázek

Každé šesté dítě je na internetu šikanováno. EU na to odpovídá novou aplikací

Zahraničí
15. 4. 2026
ilustrační obrázek

Trump uvedl, že ho porážka Orbána netrápí, Magyara označil za dobrého člověka

Zahraničí
15. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ