Americký prezident Donald Trump uvítal rezignaci bolivijského prezidenta Eva Moralese jako signál zachování demokracie v zemi. Naproti tomu ruské ministerstvo zahraničí kritizovalo bolivijskou opozici za to, že podle něj smetla snahu socialistického prezidenta řešit krizi v zemi dialogem.
"Včerejší (nedělní) rezignace bolivijského prezidenta Eva Moralese je významný okamžik pro demokracii na západní polokouli," uvedl podle agentury Reuters Trump v prohlášení. "Tyto události jsou silným znamením pro nelegitimní režimy ve Venezuele a v Nikaragui, že demokracie a vůle lidu vždy vítězí," dodal.
Na rozdíl od Trumpova stanoviska ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS označilo vývoj v Bolívii za "řízený převrat", který donutil prezidenta k demisi. Rusko se tak připojilo k levicovým vůdcům Latinské Ameriky, kteří nedělní vývoj v Bolívii také označili za puč. K ukončení násilí v ulicích vyzval generální tajemník OSN António Guterres a rovněž šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová.
Ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad událostmi v Bolívii hluboké znepokojení a vyzvalo všechny politické síly, aby projevily zdravý rozum a jednaly zodpovědně. K zodpovědnosti vyzvala všechny Bolivijce i Mogheriniová, podle níž by všechny strany konfliktu měly umožnit klidné uspořádání nových voleb.
Předchozí prezidentské volby z 20. října zažehly v Bolívii nepokoje, při nichž se tři týdny střetávali Moralesovi příznivci a odpůrci. Volby vyhrál podle volebního soudu už v prvním kole Morales, podle opozice i Organizace amerických států (OAS) ale soud volby zmanipuloval tak, aby se nemuselo konat druhé kolo. OAS v neděli vyzvala k novým volbám, což Morales slíbil udělat. Opozice a velení armády i policie ho ale vyzvaly k demisi s tím, že tak uklidní protesty. Morales demisi podal, ale nepokoje pokračují.
Za puč proti Moralesovi poslední vývoj označily mimo jiné levicové vlády Mexika, Nikaraguy, Kuby a Venezuely i nově zvolený argentinský levicový prezident Alberto Fernández či brazilský exprezident Luiz Inácio Lula da Silva. Současný brazilský prezident Jair Bolsonaro, který patří ke krajní pravici, připsal Moralesovu demisi volebním podvodům. Další země regionu, mimo jiné Chile a Peru, vyjádřily kvůli nepokojům a ústavní krizi v Bolívii znepokojení. Bolivijci nyní de facto nemají hlavu státu.
