Nejasné nařízení
Trumpův dekret odebírání dětí migrantům zcela neřeší

Nové nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které ruší kritizovanou praxi odebírání dětí uprchlíkům na hranicích USA, narazilo na kritiku lidskoprávních organizací a demokratických kongresmanů, podle nichž je nedostatečné a nejasné. Za hlavní problém experti označují otazníky nad osudem dětí po uplynutí dvacetidenní lhůty, kterou precedentní rozhodnutí amerického soudu povoluje pro umístění dětí s rodiči ve vězení.

Trump svým dekretem zastavil rozdělování rodin, které se snaží proniknout na území USA bez dokladů. Od května je americká pohraniční stráž odebírala rodičům a internovala ve střeženém prostoru. Dosud takový osud potkal asi 2300 dětí, většinou ze Salvadoru a Hondurasu.

Reportáže z detenčních center a záběry plačících dětí však pobouřily americkou veřejnost a vyvolaly vlnu protestů, která údajně zasáhla i Bílý dům. Za vyřešení osudů izolovaných dětí se údajně přimlouvala i první dáma Melania Trumpová. Prezident nakonec tlaku ustoupil a kritizovanou praxi zrušil. Dramatickou změnu prezidentova postoje zaznamenala média vůbec poprvé.

Podle agentury Reuters ale zůstávají nejasnosti. Americké soudy nepovažují za přípustné, aby děti byly spolu s rodiči internovány déle než dvacet dnů. Podle kritiků Bílého domu to otevírá možnost, aby po této době byly děti znovu přistěhovalcům odebrány. Pokud v minulosti soudy celé rodiny držely ve vazebních věznicích, automaticky je po dvaceti dnech propustily, i když jejich kauza nebyla dořešena.

Podle republikánského kongresmana Carlose Curbeloa Bílý dům rozhodnutí nedomyslel. "Nedošlo jim, jaké mohou být právní následky, pokud budou chtít celé rodiny donekonečna věznit," řekl novinářům.

Ministerstvo spravedlnosti hodlá podle agentury Reuters usilovat o to, aby byla dvacetidenní lhůta přípustná pro internaci celých rodin prodloužena. Lhůta není dána zákonem, ale rozhodnutím federálního soudu v Kalifornii, o jehož změnu musí vláda požádat.