Nové americké protiraketové systémy by měly pokrýt a zajistit bezpečnost pro celou Evropu do roku 2018. S odvoláním na vysokého představitele amerického ministerstva obrany to dnes uvedla agentura Reuters.
Vláda prezidenta Baracka Obamy chce části protiraketového štítu na moři i pevnině umístit v Evropě co nejrychleji.
Vše má být dokončeno kolem roku 2018 umístěním druhé pozemní základny s antiraketami v severní Evropě, řekl při čtvrtečním setkání s americkými poslanci člen vedení Pentagonu pro jadernou a raketovou obranu Bradley Roberts.
Spojené státy zdůvodňují potřebu štítu hrozbou íránských raket krátkého a středního doletu s chemickými, biologickými či jadernými hlavicemi. Předchozí republikánská vláda usilovala o systém zaměřený proti případným íránským raketám dlouhého doletu, jehož prvky měly být umístěny i v Česku a Polsku.
Rusko bylo tvrdě proti a nová demokratická vláda USA nakonec loni změnila koncepci štítu s odůvodněním, že hrozba raket dlouhého doletu ze strany Íránu není aktuální.
ČTĚTE TAKÉ: Barták jednal v USA o protiraketové obraně
Nový systém počítá v první fázi s umístěním radarové stanice v jižní Evropě do konce příštího roku a s rozmístěním lodí u Evropy s bojovými i protiraketovými systémy. Ve druhé fázi by se asi do roku 2015 měla zprovoznit někde v jižní Evropě základna s antiraketami. Poslední dvě fáze počítají s rozmístěním antiraket nové generace SM-3 na moři i na pevnině včetně severní Evropy, upřesnil Roberts.
Podle předchozích zpráv Američané jednají o možném umístění částí štítu s Rumunskem a Bulharskem. Česko by do vytvoření protiraketového štítu v Evropě mohlo být v budoucnosti prý také zahrnuto.
Moskva se i k novému pojetí amerického štítu staví skepticky, ale zcela ho zatím neodmítá. Ruský prezident Dmitrij Medveděv začátkem měsíce v Praze oznámil, že je připraven spolupracovat s USA na řešení problému protiraketové obrany. Rozpory existují, ale je vůle se jimi zabývat, řekl šéf Kremlu.
Foto: Pentagon a Wikipedia
