USA: potomci Sedícího býka dostanou zpět část lovišť

Je tomu téměř 120 let, co americká kavalerie spáchala poslední velký masakr indiánů u Wounded Knee. Následovalo přesídlení, vyvlastnění a odsunutí indiánů na okraj společnosti. Dnes by měli část svého území dostat nazpět.

Národní park Badlands v Jižní Dakotě, který Wounded Knee obklopuje, je jednou z nejchudších oblastí Spojených států. Je zde jen několik dlážděných cest a tvář krajiny zůstává poznamenána působením amerického dělostřelectva, které si zde udělalo za druhé světové války střelnici. A sociální situace indiánů? Nezaměstnanost je mezi Siouxy extrémně vysoká, alkoholismus již přesáhl kontrolovatelné meze a smutný obrázek podtrhuje vysoký počet sebevražd.

Po desítky let trvajících protestech se vedení národního parku Badlands rozhodlo předat jižní část území pod kontrolu indiánů. Podle listu Los Angeles Times má tato oblast rozlohu 133 tisíc akrů. Rozhodnutí správy parku však musí ještě schválit Kongres, což se očekává v průběhu příštího roku.

Velká většina indiánů plán schvaluje, najdou se však i tací, kteří požadují návrat půdy do soukromého vlastnictví. Park by totiž podle současného plánu měl pouze přejít pod kmenovou radu beze změny statutu území.

„Plán nerespektuje práva lidí, kteří nemají nic. Celý systém národního parku je environmentální rasismus vůči indiánům a jejich území," říká podle LA Times osmačtyřicetiletý Keith Janis, který požaduje navrácení půdy původním vlastníkům.

Nad diskusemi o osudu oblasti se stále vznáší stín masakru u Wounded Knee. Siouxové byli na konci devatenáctého století jedním z posledních kmenů, který vzdoroval americké expanzi na západ. V posledních dnech roku 1890 byl zavražděn jejich vůdce, slavný Sedící býk. Zhruba 120 jeho bojovníků s 230 ženami a dětmi vyhledali útočiště v Pine Ridge v Jižní Dakotě, kde je obklíčilo pět set mužů 7. kavalerie.

Podle rozkazů měl velitel indiány pouze odzbrojit, ale během odevzdávání se kvůli nedorozumění začalo střílet. Výsledkem bylo 300 mrtvých mužů, žen a dětí na indiánské straně a 25 zabitých na straně kavalerie.

V sedmdesátých letech minulého století začalo militantní Hnutí amerických indiánů okupovat oblast okolo Wounded Knee, což vedlo jen k dalšímu násilí. Tentokrát krev ulpěla na rukou FBI a Úřadu pro indiánské záležitosti.

Co však pálí Anitu Ecoffeyovou nejvíc, je vyhnání její a dalších rodin z kmenových území ve čtyřicátých letech minulého století. Armáda tehdy dala lidem týden na opuštění kmenových sídlišť. Mnozí odcházeli jen s nejnutnějšími věcmi a neměli ani kam jít.

Na 800 Siouxů muselo kvůli střelnici opustit své domovy. „Pro mě je to stejně strašné jako masakr u Wounded Knee. Když mojí babičku vyháněli, vzala si jen, co unesla. Hodně z nich odešlo narychlo, a proto si myslím, že umírali se zlomeným srdcem," vypráví pětašedesátiletá indiánka Ecoffeyová.

Většina amerických národních parků, Grand Canyon, Yellowstoneský, Yosemitský a Glacier, vznikly po nuceném vysídlení původního obyvatelstva za administrativy prezidenta Roosevelta ve třicátých letech minulého století. „Nebyla to prázdná divočina, ta teprve musela být vytvořena odstraněním indiánského osídlení," vysvětluje podle listu The Independent profesor historie na Brownově univerzitě Karl Jacoby.

Foto: Profimedia