Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu seškrtala výdaje na výstavbu středoevropského protiraketového obranného systému USA, který má být vybudován v ČR a Polsku. Snížení rozpočtu zhruba o polovinu se má dotknout plánované protiraketové základny v Polsku, nikoli radaru v ČR.
Američtí zákonodárci finance na protiraketový deštník schvalovali v rámci rozsáhlejšího zákona o rozpočtu na obranu.
Celkové výdaje, které v nadcházejícím rozpočtovém roce půjdou na obranu Spojených států, nicméně Sněmovna reprezentantů navýšila. Valnou většinou 395 hlasů proti 13 schválila celkový rozpočet ve výši 459,6 miliardy dolarů (9,35 bilionu korun). Vyšla tak vstříc požadavkům amerického ministerstva obrany na celkové zvýšení výdajů, a dokonce tím návrh Pentagonu překročila o půl procenta.
Podle předpokladů Sněmovna odsouhlasila i návrh svého povolovacího výboru, podle kterého se odebírá 139 milionů dolarů (2,8 miliardy korun) z 310 milionů, jež vláda prezidenta George Bushe požadovala na přípravné práce na protiraketových projektech v Evropě. Fondy pro radarový systém v Česku sice členové dolní komory Kongresu schválili, chybí ale finance pro přípravu umístění raket v Polsku.
Senát, horní komora Kongresu, bude o rozpočtu na obranu hlasovat až po srpnových parlamentních prázdninách. Teoreticky by tedy mohl v rozpočtu prosadit nějaké dodatečné změny, kvůli převažující shodě zákonodárců se to ale nepředpokládá.
Do obranného rozpočtu nejsou zahrnuty výdaje na válku v Iráku a Afghánistánu, které mají být ošetřeny ve zvláštním zákonu.
V novém rozpočtu zákonodárci navýšili prostředky na nábor nových vojáků - stavy armády se mají zvýšit o 7000 vojáků na celkových 489.000, námořnictvo bude moci přijmout dalších 5000 lidí a zvýšit tak stavy na celkových 180.000. V následujícím roce by se také měly zvýšit platy zaměstnanců americké armády o 3,5 procenta.
Spojené státy chtějí umístit radarovou část své plánované evropské protiraketové základny v ČR a deset antiraket v Polsku, jednání o umístění americké základny v obou zemích ovšem stále pokračují. Definitivní rozhodnutí Prahy a Varšavy, zda budou ochotny mít na svém území americkou základnu, by Washington rád slyšel do konce letošního roku.
Koncem července americká strana nicméně zahájila konkrétní kroky, které by k výstavbě protiraketového štítu v Evropě měly vést, a zadala první kontrakt na přípravné práce pro výstavbu společnosti Boeing. V případě, že se ani po hlasování senátorů na seškrtaném rozpočtu na protiraketovou obranu nic nezmění, bude tento kontrakt zřejmě omezen či pozastaven.
Celkem by projekt amerického protiraketového systému měl stát odhadem až 3,5 miliardy dolarů (71,35 miliardy korun) do roku 2013, kdy by měla být evropská základna dokončena.
Ilustrační foto: Jan Zátorský
