V New Yorku v pondělí odstartovalo jednání, jehož výsledkem by mohl být celosvětový zákaz jaderných zbraní. Zhruba 40 zemí se však debat OSN nezúčastní, neboť s vytvořením mezinárodní smlouvy nesouhlasí. Protestní koalici v čele se Spojenými státy tvoří také například Austrálie, Británie, Francie, Čína, Rusko, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea. Nejméně 113 zemí se však zasedání zúčastnilo. Informaci uvedl web The Guardian.
Cílem schůze v OSN je schválit právní nástroj pro zákaz výroby, vývoje, držení i skladování jaderných zbraní, což by postupně vedlo k jejich úplnému odstranění. Americká velvyslankyně Nikky Haleyová uvedla, že svět je pro Spojené státy příliš nebezpečný na to, aby se zbavily jaderných zbraní. "Jsem maminka, jsem žena, jsem dcera. Odjakživa bylo pro mě bezpečí rodiny na prvním místě. Naším úkolem je tudíž chránit náš lid a naši zemi, aby byli všichni v bezpečí," vysvětlila svoje stanovisko. Zároveň dodala, že by všichni byli rádi, kdyby vymizela hrozba jaderných zbraní, ale v současné době se jedná o nereálnou věc.
Také Francie a Velká Británie jako držitelé jaderných zbraní uvedly, že nesouhlasí se světovým zákazem z podobného důvodu jako USA. Rovněž Česká republika podpořila postoj států s jaderným arzenálem. Představitelé uvedli, že proces bez podpory nukleárních velmocí by ničemu nepomohl.
Jaderné velmoci nesouhlasí
Sice v posledních letech podpora Smlouvy o všeobecném zákazu roste, nicméně ne ze strany velmocí, které mají jaderné zbraně. Ačkoli stále platí smlouva z roku 1968, která se zavazuje k nešíření atomových zbraní, jejich počet však spíše roste, než aby se snižoval. Uvádí se, že nyní jederné velmoci disponují 15 tisíci jaderných hlavic. Mnoho zemí, které nedisponují nukleárním arzenálem, se tak raději dožadují po úplném zákazu.
Ve středu dění stojí Austrálie, která se snaží zvolit správnou stranu. Minulý rok v říjnu si při zasedání Valného shromáždění OSN vynutila hlasování o tom, zda se bude na plánovaném summitu v březnu 2017 jednat o úplném zákazu jaderných zbraní. Australští představitelé byli a jsou k celé problematice skeptičtí. Tehdy australské ministerstvo zahraničních věcí a obchodu na webových stránkách podle webu iDNES.cz uvedlo, že "ačkoliv se tento zákaz může jevit jako jednoduchý a emocionálně přitažlivý, nevěříme, že odzbrojení nařízené tímto způsobem bude fungovat".
Austrálii před časem obvinil také Tim Wright, ředitel mezinárodní kampaně za zrušení jaderných zbraní pro asijsko-pacifickou oblast, když uvedl, že "přijímá rozkazy od Trumpovy administrativy". Nový prezident USA totiž nedávno vyzval k posílení a rozšíření arzenálu Spojených států. Uvádí se, že již v roce 2005 se objevily různé dokumenty, ze kterých vyplývá, že australský bojkot probíhá hlavně kvůli víře, že USA jsou jedinou zemí, která může svým jaderných arzenálem zastrašit nevyzpytatelné státy - jako například Severní Koreu.
Austrálie na vážkách
Nyní se však politika v Austrálii poněkud mění. Tamní Senát v pondělí schválil návrh, který vyzývá australskou vládu k účasti na jednáních OSN. Rovněž se podle průzkumu uvádí, že téměř tři čtvrtiny obyvatel země chtějí být součástí jednání o všeobecném zákazu.
Nový sled událostí vyprovokovala politička Lisa Singhová, která uvedla, že Austrálie měla morální i právní povinnost se podílet na jednání. "Jaderné zbraně představují vážnou hrozbu pro celé lidstvo," vysvětlila motivaci Singhová.
S tím souhlasí také koordinátor kampaně proti jaderným zbraním Gem Romuld. "Bojkotování zákazu jednání je v rozporu s mezinárodními závazky Austrálie a zpochybňuje tak závazek i vůči OSN. Austrálie by si měla zvolit správnou stranu a neprodleně by měla do jednání vstoupit," uvedl.
Smlouva vyvolává diskuse
Otázka, jestli by byla smlouva o všeobecném zákazu jaderných zbraní efektivní, vyvolává po celém světě bouřlivou diskusi. Kritici uvádějí, že pokud se nebudou jednání účastnit země disponující jadernými zbraněmi, smlouva nemůže uspět. Zastánci naopak uvádějí, že zákaz jaderných zbraní by mohl po celém světě vyvolat přátelskou domluvu.
O vytvoření světa bez jaderných zbraní hovořil již v roce 2009 při návštěvě Prahy bývalý šéf Bílého domu Barack Obama. Jeho vize bez nukleárních zbraní mu ve stejném roce přispěly k získání Nobelovy ceny za mír. Nynější prezident USA však s Obamovou vizí nesouhlasí a naopak chce současný stav americké jaderné výzbroje modernizovat a rozšířit.
