Spojené státy zavedly finanční sankce na další představitele nikaragujského autoritářského režimu, tentokrát se týkají i viceprezidentky Rosario Murillové, která je zároveň první dámou země. Americká vláda viní Murillovou a jejího poradce pro bezpečnost Néstora Moncadu z porušování lidských práv a korupce, informoval deník El País.
Americké ministerstvo financí ve zdůvodnění sankcí uvedlo, že Murillová je osobně zodpovědná za potlačování protivládních protestů, které v Nikaragui trvají už od dubna a které si podle nevládních organizací vyžádaly přes 500 obětí. Cílem protestů je odstoupení levicového prezidenta Daniela Ortegy, který zemi vládne od roku 2007, a jeho ženy, která je skoro dva roky viceprezidentkou. U moci se prezident drží podle opozice díky manipulaci voleb a potlačování opozice.
Sedmašedesátiletá Murillová podle svých nedávno zveřejněných emailů už krátce po vypuknutí protestů začala vyzývat lídry mládežnické organizace vládní strany Sandinovská fronta národního osvobození (FSLN), aby zasahovali proti demonstrantům. Její poradce Moncada podle serveru BBC na její pokyn platil ozbrojeným skupinám, aby protesty potlačovaly.
O spolupráci takových oddílů s nikaragujskou policií a armádou při potlačování protestů informovala minulý měsíc také nikaragujská organizace pro ochranu lidských práv. Uvedla, že se pohřešuje 1486 lidí, které zřejmě unesly provládní ozbrojené skupiny. Rovněž Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva už v létě kritizoval nikaragujský režim za porušování lidských práv.
K zesílení mezinárodního tlaku na Managuu a k vyšetření případů vražd, mučení a nespravedlivých obvinění z terorismu opakovaně vyzývá i česká humanitární organizace Člověk v tísni. Podle její zástupkyně Lucie Argüellové zažívá Nikaragua jednu z nejhorších krizí od občanské války, která v zemi skončila v roce 1990.
Nikaragujské soudy poslaly kvůli letošním demonstracím do vězení už několik stovek lidí, řada z nich dostala tresty za protistátní terorismus a ve vězení mají někteří strávit až 24 let. Zadržováni jsou v zemi i novináři. V úterý například vyzvala Meziamerická tisková společnost (SIP) režim, aby propustil na svobodu Luise Sáncheze z deníku La Prensa, který je za mřížemi od soboty a nemá umožněn kontakt s právníkem ani s rodinou.
Ve vězení jsou v Nikaragui podle SIP i další novináři, někteří z obav před pronásledováním ze strany režimu uprchli ze země; od dubna na 40 tisíc Nikaragujců uprchlo do Kostariky.
