Případné převzetí Kongresu konzervativními aktivisty posune americkou vnitropolitickou debatu o válce v Afghánistánu. Otázkou je, jakým směrem.
Ačkoli republikáni tradičně bývají stoupenci aktivní obrany, list The Wall Street Journal poukazuje na to, že někteří jejich kandidáti z řad zdola budované protestní platformy s dvouznačným názvem Tea Party se vyjadřují skepticky o míře amerického vojenského angažmá v Afghánistánu. Důraz kladou především na potřebu snižovat státní dluh a daňové zatížení.
Prezident Barack Obama od nástupu do funkce americkou vojenskou přítomnost v regionu opakovaně navýšil. V prosinci 2009 posílil americký kontingent o 30 tisíc vojáků, přičemž stanovil červenec 2011 jako nejzazší termín zahájení postupného stahování.
Coloradský republikánský kandidát do senátu Ken Buck je jedním z kritiků dlouhodobého úsilí o budování afghánského státu zvnějšku. Prosazuje stanovení realističtějších cílů a snížení vojenské přítomnosti na minimální úroveň.
Skepticky se o vojenských prioritách vyjadřuje i Rand Paul, republikánský kandidát s libertariánskými sklony za stát Kentucky. O válce v Iráku prohlásil, že roznítila celý region, i když zároveň připouští, že by v roce 2001 hlasoval pro vyhlášení války Afghánistánu. Jeho otec kongresman Ron Paul se proslavil coby protiválečný kandidát v republikánských primárkách před prezidentskými volbami v roce 2008.
Společný volební program republikánů neobsahuje detailní rozpracování otázky Afghánistánu, a proto se množí spekulace ohledně postoje nově zvolených republikánů k této problematice.
"Málokdo ví, jak spousta těchto protestních kandidátů uvažuje o zahraniční politice či národní bezpečnosti," uvedla pro list analytička Danielle Pletková z výzkumného ústavu Američan Enterprise Institute. Poukázala na trend připisovat stoupencům Tea Party izolacionistické tendence, ale zároveň uvedla, že z omezené osobní zkušenosti s aktivisty hnutí má dojem, že jde o tradicionalisty ochotné vynakládat prostředky za účelem vojenského vítězství.
Válka v Afghánistánu dala vzniknout určitému manželství z rozumu mezi Obamovou administrativou a republikány v Kongresu, poznamenává zahraničněpolitický analytik Michael O'Hanlon z výzkumného ústavu Brookings Institution.
"Obama je k vedení této války celkem odhodlaný. V předvolební kampani zdůrazňoval její důležitost a následně ztrojnásobil výši bojových jednotek v oblasti. Republikáni zas podporují takzvanou Válku proti teroru a jsou velkými stoupenci velitele spojeneckých sil v Afghánistánu generála Petraeuse."
Republikáni tak v otázce Afghánistánu plní roli loajální opozice. Výrazná porážka demokratů v nadcházejících volbách do Kongresu spojená s nedostatkem hmatatelného pokroku v Afghánistánu by ovšem spojenectví mezi Obamou a kongresovými republikány mohla oslabit, dodal O'Hanlon. "V tom případě si dovedu představit zesílený tlak demokratů na ústup z Afghánistánu bez ohledu na názor Obamy," cituje odborníka The Wall Street Journal.
