Ve čtvrtém patře největší psychiatrické nemocnice v Buenos Aires tančí pacienti s lékaři a se sestřičkami tango. Před několika měsíci se někteří báli mluvit a jiní sotva udrželi při chůzi rovnováhu. Dnes líčko na líčko se svými partnery plují po parketu za tklivých melodií tradiční harmoniky.
Lékaři v tak vzdálených zemích jako Itálie a Austrálie používají světoznámého argentinského tanga k léčbě problémů jdoucích od Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby až po různé fobie a krize v důsledku rozpadu manželství, píše agentura Reuters.
"Při léčení nejde jen o terapie a léky, ale o to, dopřát pacientům pohodu, aby si sami sebe užili," říká psycholožka Trinidad Cochová, která vyučuje v týdenních kurzech tanga v nemocnici Josého Bordy v Buenos Aires. "Uvolní se a jejich nálepky zmizí. Už nejsme doktoři, sestry, hudebníci nebo pacienti. Jsme prostě tanečníci tanga," dodává, zatímco páry tančí v improvizovaném tanečním sále nemocnice.
Cochová říká, že její výuka pacientům pomohla, oživila jejich zájem o to, jak vypadají, i o osobní hygienu.
"Na příští hodinu přijdou vykoupaní a dobře oblečení. To je velké zlepšení. Je to tak vděčné, vidět jejich odezvu."
Badatelé na lékařské fakultě Washingtonské univerzity zjistili, že když pacienti s Parkinsonovou chorobou navštěvovali hodiny tanga, jejich stav se zlepšil.
Složité kroky tohoto tance pomohly zlepšit paměť pacientů s Alzheimerovou chorobou v Británii. V Itálii je důvěra nutná k pevnému objetí při tangu a při jeho krocích vzad využívána v manželských poradnách.
"U tanga je výhoda, že je tu spousta různých stylů, z nichž je možné vybírat pro jednotlivé specifické pacienty," řekl Martin Soletano, předseda Mezinárodního sdružení léčby tangem se sídlem ve Walesu.
"V poradnách pro páry se soustředíte na objetí a na komunikaci; u pacientů s alzheimerem na osm základních kroků tanga; a pacientům s parkinsonem může pomoci tangová chůze, která vyžaduje mnoho graciéznosti a strnulosti."
Minulý měsíc se v Buenos Aires shromáždily stovky tanečníků na Mezinárodním festivalu tanga a mistrovství v něm.
Většina představení se konala v některém z nejelegantnějších městských divadel, ale organizátoři festivalu taky sponzorovali zvláštní představení na malé betonové scéně v nemocnici Josého Bordy.
Profesionální tanečníci Julio Duplaa, kterému je 70, a o dvacet let mladší Natacha Poberajová klouzali po nemocniční scéně, splývali jeden s druhým, předváděli složité figury. Když se jejich hlavy přimkly k sobě, obočí na obočí, pacienti jim nadšeně aplaudovali.
Sedmatřicetiletý Sergio Villa je částečně ochrnutý, protože si poškodil mozek dlouholetou konzumací drogy jménem paco, která je podobná cracku a je oblíbená v argentinských slumech. Lekce tanga mu pomohly zlepšit pohyb.
"Mám rád tu muziku," řekl. "Tango mi pomáhá líp chodit a není nad to, někoho vzít do náručí."
Foto: Reuters a ČTK/AP
