Ačkoli má městečko Lost Springs v západním státě Wyoming jen čtyři obyvatele, nebyli úředníci schopni je všechny sečíst a udávali, že tam žije jediný člověk. Až po deseti letech při novém sčítání starostka dohlédla, aby byla chyba napravena, píše Los Angeles Times.
Podle statistik by se zdálo, že se zapadákov ve Velkých planinách nedaleko od Skalistých hor za deset let čtyřikrát rozrostl, ale mohla za to administrativní chyba. "Když dělali sčítání v roce 2000, započítali mne - a to bylo všecko,“ říká starostka Leda Priceová a dodává: "Jak je možné podělat sčítání tak malé populace?“ Od velké hospodářské krize tu prý vždycky žilo víc lidí než jeden jediný. "Sečetli jen jednu stranu ulice,“ soudí Art Stringham, majitel obchodu, v jehož budově je rovněž pošta.
Mluvčí sčítacího úřadu Douglas Wayland si nesrovnalostí v Lost Springs nebyl vědom. "Obvykle děláme až šest pokusů, abychom dostali přesný počet, a hádám, že v tomto případě jsme všechny pokusy udělali,“ řekl
A tak náprava přišla až po dekádě s dalším sčítáním. "Ujistili jsme se, že všechno bylo vyplněno, a doufali, že už to, kruci, udělají správně,“ vypráví Priceová. Koncem dubna konečně dostali nové tabule, jež na silnici při vjezdu do Lost Spring uvádějí kromě nadmořské výšky také počet obyvatel - nyní už čtyři. Jinak to mění jen málo, do obecního rozpočtu to přinese ani ne sto dolarů ročně navíc. "Je to záležitost přesnosti,“ říká dlouholetá starostka. "Také cítím zodpovědnost udržet Lost Springs naživu, a vím, že Art to cítí stejně.“
Teď mají oba na starosti oslavy 100. výročí vzniku obce, které se odehrají v těchto dnech. Na programu jsou tance, večeře, dražby i soutěž v chytání slepic. Pořadatelé si jsou jisti, že slavnosti přitáhnou široké publikum z okolí.
Ztracené
Místo je osídleno od roku 1880. Punc zapadákova dodává ostatně městečku i jeho jméno. Železniční stavitelé tehdy neúspěšně hledali prameny zanesené na mapě – odtud Lost Springs, Ztracené prameny. Díky těžbě uhlí se počet obyvatel přehoupl přes dvě stě, v roce 1911 se Lost Springs oficiálně stalo městem. Kolem roku 1930 však těžba ustala a populace postupně upadala. V roce 1960 tam žilo pět lidí.
Z někdejší zástavby zbyl jen obchod s poštou Arta Stringhama, radnice a oprýskaný saloon Lost Bar, předělaný z banky. V něm bydlí starostka Priceová, jinak též babička a příležitostná lovkyně bizonů.
Vyrostla v Madisonu, hlavním městě státu Wisconsin, ale snila, že se vydá na Západ a vezme si kovboje. Povedlo se jí to tak napůl – ve zmiňovaném wyomingském Douglasu si vzala účetního, který se alespoň jako kovboj oblékal. Roku 1972 se přestěhovali do Lost Springs a znovu otevřeli Lost Bar. Z vystudované ošetřovatelky se stala kuchařka, která tu a tam zastřelila nějakého toho bizona.
V Lost Springs "vládne“ přes třicet let. "Jednou volby skončily remízou mezi mnou a Artovým tátou. Jeli jsme do okresního města Douglas; tam naše jména napsali na papírky a losovali z popelníku. Vyhrál on.“
Art Stringham přišel do městečka s rodiči v roce 1969 z (relativně) nedalekého města Casper. Koupili obchod a nacpali ho čímkoliv, co projíždějící turisté mohli koupit – od zkamenělých dinosauřích exkrementů přes panenky po lahve whisky ve tvaru státu New Hampshire.
"Žil jsem ve velkých městech, ale v zásadě jsem samotář,“ říká čtyřiapadesátiletý obchodník. "Mám to tu rád a chci tu umřít.“ Třetím a čtvrtým obyvatelem Ztracených pramenů jsou jeho bratr Alfred s přítelkyní, uzavírá
Podobné lapálie se sčítáním si užil New Amsterdam ve státě Indiana. Kvůli překlepu se místo 31 uváděl rovněž jeden obyvatel. V USA se ale najde i hrstka obcí, které skutečně mají jediného občana. V Monowi v Nebrasce žili sami manželé Eilerovi; roku 2004 Elsie Eilerová ovdověla. Dál ale do její hospůdky dojíždějí štamgasti i desítky mil vzdálení. Jednoho obyvatele má také Hibberts Gore v Maine, Erving’s Location v New Hampshiru už od minulého sčítání přišla i o toho posledního.
