Ochrana hranic
V rezervách jsme našli už 6,5 miliardy, chvástá se Bílý dům

Bílý dům hodlá do zpevnění jižní hranice Spojených států investovat přibližně osm miliard dolarů, z nichž přes 6,5 miliardy (téměř 150 miliard korun) už prý ve vládních a ministerských fondech našel. Napsala to agentura Reuters. Prezident dopoledne místního času (16 hodin SEČ) hodlá oznámit plán posílení hranice s Mexikem, jehož financování má částečně zajistit zákon schválený ve čtvrtek Kongresem a částečně prezidentské dekrety včetně vyhlášení stavu nouze.

Prostřednictvím dekretů chce Trump odčerpat 3,5 miliardy z fondu Pentagonu na budování ozbrojených sil a 2,5 miliardy z armádního fondu boje proti pašování drog. Kolem 600 milionů pak získá z fondu majetku zabaveného státem podle trestního práva, který spravuje ministerstvo financí, napsal list The New York Times. Kompromisní návrh republikánů a demokratů, který obě komory ve čtvrtek schválily, pak dává prezidentovi na ochranu hranic částku dalších 1,4 miliardy dolarů.

Prezident se během volební kampaně i po ní zavázal, že získá 23 miliard dolarů na stavbu "krásné" betonové zdi v délce 3 200 kilometrů, která má zabránit nelegálnímu překračování americko-mexické hranice. Slíbil přitom, že účet zaplatí sousední Mexiko. Jižní soused USA ale jakoukoli úhradu vylučuje, většina peněz je zatím v nedohlednu a z betonové zdi se stal ocelový plot plánovaný v úseku zhruba 320 kilometrů. Asi 1 040 kilometrů hraničních bariér už bylo postaveno za minulých vlád.

Podle agentury AP se Trump usilovně snaží odvrátit dojem, že bitvu o zpevnění hranice prohrál. Chce si kromě toho udržet přízeň tvrdého konzervativního jádra svých voličů před blížící se kampaní k dalším prezidentským volbám, které USA čekají napřesrok.

Demokraté sbírají síly

Americká média se snaží předvídat reakci opozičních demokratů na prezidentovy kontroverzní kroky a shodují se v názoru, že odpověď bude okamžitá. Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty podle odhadu listu The Washington Post schválí rezoluci, která stav nouze ukončí. Podle amerických zákonů se k rezoluci musí do 18 dnů vyslovit stočlenný Senát, kde mají republikáni většinu 53 mandátů. Washingtonský deník tipuje, že horní komora rezoluci podpoří, protože napočítal nejméně pět republikánů, kteří s vyhlášením stavu nouze nesouhlasí.

Pokud bude prezident na svém plánu trvat, bude muset rezoluci schválenou v obou komorách vetovat. Překonat veto mohou zákonodárci jako jakýkoli jiný americký zákon jen dvoutřetinovou většinou v obou kongresových komorách. To se podle analytiků nepodaří. Sněmovna reprezentantů pak může podat žalobu k federálnímu soudu buď sama, nebo může podpořit žalobu jinou, podanou například vedením některého z amerických států. Trumpův plán pak zřejmě zůstane zablokován po dlouhou dobu, kdy se soudy budou sporem zabývat.