Po druhé světové válce profitovaly Spojené státy z mnoha německých vědců a odborníků, kteří pracovali pro Adolfa Hitlera. Také z těch, kdo pro führera vyvíjeli raketu V-2. Byl mezi i Oscar Holderer, jenž v úterý zemřel v Alabamě ve věku 95 let.
Byl to poslední žijící z raketových inženýrů z týmu slavného Wernhera von Brauna (1912 až 1977), jemuž v USA pomáhal stavět raketu Saturn V, která Američany dopravila na Měsíc. Díky ní mohli přistát na luně v roce 1969.
Holderer získal americké občanství roku 1955. Podle sdělení rodiny byla příčinou jeho úmrtí mozková mrtvice.
S geniálním vědcem von Braunem pracoval Holderer při vývoji raketových zbraní ve výzkumném a testovacím středisku Peenemünde na Usedomu na severovýchodě Německa. Slavné dějiny raket tam dnes připomíná muzeum.
V řadě odvětví vojenské techniky měli Němci za časů říše proti Spojencům náskok několik let: speciálně v tryskovém pohonu a jeho využití u raket (V-1, V-2) či u letadel (Heinkel He 178, Messerschmitt Me 262). Spojenci ale byli nadšeni také z civilních inovací: textilií, magnetofonů, umělých látek, dieselových motorů nebo barevných filmů.
Speciální anglo-americký tým Alsos začal už roku 1943 katalogizovat seznamy a výsledky bádání německých vědců, zprvu hlavně jaderných.
Západním vojákům v patách kráčeli verbíři německých odborníků a tisíce podnikových špionů oděných do uniforem, kteří zastupovali státní i čistě průmyslové zájmy.
Ještě před příchodem Rusů evakuovali Američané z durynského Nordhausenu tisícovku leteckých a raketových techniků. Podobně odvezli z budoucí sovětské zóny dvě stovky vysokoškolských učitelů z přírodovědeckých fakult v Jeně, Halle a Lipsku.
Pomocí operace s krycím názvem Paperclip (Sponka; v kartotékách se tak označovaly dokumenty vybraných specialistů) se do USA postupně přestěhovalo 1600 německých výzkumníků.
Jejich nacistická, případně zločinecká minulost se velkoryse přehlížela (v čase studené války už definitivně), rozhodující byly vědomosti a schopnosti.
Mezi nejprominentnější americkou kořist patřil geniální raketový konstruktér Wernher von Braun. Se 126 spolupracovníky, včetně Oscara Holderera, ho z Peenemünde tajně přepravili do Fort Bliss v Texasu, kde s ostatními pokračoval ve vývoji tajných zbraní. Tentokrát pro vládu USA.
Zatímco stavěl vojenské střely, snažil se někdejší člen NSDAP a válečný zločinec von Braun získat americké generály pro svou vášeň: vesmírné lety. Trvalo ale dlouhé roky, než německý konstruktér, jeho američtí kolegové a další nadšenci získali Bílý dům pro myšlenku dobývání kosmu.
O německé vědce a techniky se po válce přetahovali i další vítězové. Nejvíce jich získali Rusové a část z nich "přesídlili" na východ.
