Rozhodnutím poslat americká bojová letadla do Iráku se americký prezident Barack Obama ocitl přesně tam, kde být nechtěl. Byť zvolen jako muž, jenž ukončí válku v Iráku, stal se čtvrtým prezidentem USA za sebou, který nařídil vojenskou akci v tomto pohřebišti amerických ambicí, napsal k Obamově kroku list The New York Times (NYT).
Mandát letectva je tentokrát velmi omezený; má shodit potraviny a vodu uprchlíkům a bude-li to nutné, zastavit postup islámských radikálů na kurdský Irbíl.
Podle zpráv z Pentagonu zhruba v 15.00 SEČ už první americké letouny na teroristy z Islámského státu (IS) udeřily. Cílem útoku se staly dělostřelecké baterie islamistů, které ostřelovaly jednotky bránící metropoli iráckého Kurdistánu Irbíl.
Mluvčí Pentagonu John Kirby na Twitteru uvedl, že cílem americké akce je podpořit kurdské jednotky, které se snaží zastavit postup radikálů.
Kirby upřesnil, že náletu se zúčastnila dvojice stíhaček F/A-18 Hornet. Piloti shodili laserem naváděné bomby o hmotnosti 500 liber (asi 227 kilogramů) na část dělostřelecké baterie a tahač, který ji přepravoval.
Válkou znavenou americkou veřejnost Obama ujistil, píše NYT, že nehodlá rozpoutat nový otevřený vojenský konflikt. Ale jeho rozhodnutí značí, že vývoj na území starobylé Mezopotámie nedal za pravdu jeho předpokladům a snahám.
Obama se bránil zapojit USA znovu do konfliktu, i když radikálové z nynějšího Islámského státu začátkem roku obsadili Fallúdžu a když pak v červnu vpochodovali do Mosulu a vydali se k Bagdádu.
V červnu se omezil na vyslání 300 vojenských specialistů s úkolem obhlédnout situaci a povolil pozorovací lety.
Jednat ho přinutily až nečekané teritoriální zisky IS z minulého týdne poblíž území spolehlivých kurdských spojenců. Poslední kapkou byla pohrůžka, že IS ze severu Iráku vyžene menšiny jezídů a křesťanů obývající oblast Sindžáru.
"Nemusíte mít velký přehled, abyste vytušili, jak moc se zdráhal. Přál by si, aby irácký problém neexistoval, a přesně proto ho Američané poslali do Bílého domu. Jenomže ty události ho přinutily k rozhodnutí," řekl bývalý poradce Bílého domu pro záležitosti Iráku Douglas Ollivant.
Podle Phyllise Bennise z Ústavu politických studií se Obama vydal po kluzkém svahu. "Mělo by být jasné, že islámské extremisty nelze bombami přinutit k poslušnosti ani si je podrobit. Každá bomba jim přivádí další stoupence."
Poslanec Adam Smith z branného výboru je právě opačného názoru. V Iráku prý teď nastaly "mimořádné okolnosti".
Pomoci Kurdům je podle něj mnohem lepší než pomáhat nepopulární vládě v Bagdádu.
Někdejší velvyslanec v Iráku Ryan Crocker patří k těm, kdo si myslí, že se Obama do této situace dostal sám, když v roce 2011 neponechal v Iráku aspoň část jednotek a když nerozpoznal rostoucí hrozbu valící se ze Sýrie.
"Je to otázka americké národní bezpečnosti. Nerozpoznáme skutečné, organizované zlo. Toto je ztělesnění zla. Lidé jako abú Bakr Bagdádí (vůdce IS) bojují už deset let. Mají spasitelské vize a nezastaví se," řekl Crocker.
