Kreml kritizoval uznání předsedy venezuelského parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely ze strany evropských států. Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov tento krok odsoudil jako "snahy jiných zemí legitimizovat uzurpaci moci a vměšování do vnitřních věcí Venezuely".
"Řešit vnitropolitickou krizi ve Venezuele mohou pouze Venezuelci sami," zdůraznil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. "Vnucování nějakých řešení či snahy legitimizovat pokus o uzurpaci moci představují z našeho hlediska přímé i nepřímé vměšování do vnitřních věcí Venezuely," dodal Peskov.
Španělská vláda jako první z Evropské unie oficiálně uznala Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. K Madridu se postupně přidávají další evropské země, totéž na twitteru či v médiích uvedli například ministři zahraničí Francie, Švédska, Británie či Dánska a také rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Stalo se tak poté, co Španělsko a několik dalších evropských zemí dalo autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi lhůtu k vyhlášení nových prezidentských voleb. Maduro to ale splnit odmítl s tím, že se "nezachová zbaběle".
Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident 23. ledna při masových demonstracích. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý mandát prezidenta Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb. Jako první Guaidóa podpořily Spojené státy a po nich asi dvě desítky dalších zemí, většinou amerických. Naopak Rusko, Čína nebo Turecko stojí za Madurem.
