Napjatý karneval
Venezuela rok po smrti Cháveze: krize, protesty, mrtví

Mohutné demonstrace venezuelských studentů a opozice připomínají sametovou revoluci v Československu v roce 1989 - s tím rozdílem, že umírají lidé. Pokračují již třetí týden a nabírají na síle.

Venezuela je po 15 letech budování "socialismu 21. století" v čele s levicovým populistou Hugem Chávezem, na nějž po jeho smrti (5. března 2013) navázal současný prezident Nicolás Maduro (51), v hluboké ekonomické i politické krizi. Latinskoamerickou ropnou velmoc tíží vysoká inflace a nedostatek surovin i základních potravin. Za dovoz komodit jako například papír - ať už tiskařský, nebo hygienický - není čím zaplatit, protože směna valut je centrálně kontrolována. Dovážené zboží se stalo nedostatkovým.

Minulou středu žádal papež František ve svém vatikánském projevu, aby se venezuelská vláda sešla s opozicí a pokusila se hledat řešení tíživé situace formou otevřeného dialogu.

"Doufám, že násilí a nepřátelství skončí a veškerý venezuelský lid, počínaje těmi v politice a v institucích, budou usilovat o národní usmíření skrz vzájemné odpuštění a dialog," citoval jej web Hlasu Ameriky. Poukázal i na možnost využití katolické církve jako zprostředkovatele takového dialogu vzhledem k tomu, že venezuelská společnost je převážně katolická, avšak své zastoupení mají i evangelíci nebo afrokaribští věřící.

Tento týden se nese ve Venezuele v duchu karnevalu (latinskoamerického masopustu) a prezident Maduro přidal "svému pracujícímu lidu" tři dny volna navíc. Je přesvědčen, že většina Venezuelanů využije svátky k odpočinku na pláži či výletu do přírody a napjatá situace v ulicích měst se uklidní. Zřejmě mu nedošlo, že si mnoho lidí v tíživé ekonomické situaci nemůže žádné kratochvíle dovolit.

Jednu z nedávno konaných protestních akcí nesoucí název Pochod za život uspořádaly ženy z řad opozice: manželka opozičního lídra Leopolda Lópeze (42), který se v druhé polovině února nechal dobrovolně zatknout, a poslankyně parlamentu María Corina Machadová.

Trasa pochodu symbolicky vedla ze sídla Episkopální konference směrem k vojenským kasárnám Národní gardy, jejíž pět členů bylo nedávno zadrženo a obviněno kvůli střelbě do demonstrantů během protestů konaných 12. února. Tehdy zemřeli první tři lidé, mnoho bylo raněno a stovky studentů zadrženy.

Poslední obří manifestaci konanou v neděli opět vedl opoziční lídr Henrique Capriles (41), starosta městské části Baruta v Caracasu a Madurův protikandidát v loňských prezidentských volbách. Capriles nabádal nespokojené Venezuelany k nenásilnému rozměru protestů, volal po legitimitě a právu na nesouhlas se špatnou ekonomickou situací země.

Zároveň žádal o okamžité odzbrojení vládních ozbrojených složek, propuštění všech zadržených studentů i opozičního lídra Leopolda Lópeze a vypsání nových voleb. Celkový počet mrtvých se zatím za tři týdny protestních bouří vyšplhal na 18, zadrženo a uvězněno bylo kolem 800 lidí.