Venezuelská tajná služba zatkla exministra vnitra Miguela Rodrígueze Torrese, který v posledních letech patří ke kritikům autoritářské vlády prezidenta Nicoláse Madura. Čtyřiapadesátiletý penzionovaný generál Torres podle vlády připravoval protistátní akce a komplot v ozbrojených silách. Podle španělského deníku ABC jde už o desátého důstojníka armády, který byl za necelý týden v zemi zatčen.
Rodríguez Torres býval dlouhá léta vlivným mužem režimu předchozího prezidenta Huga Cháveze, za něhož byl šéfem tajné služby. V jejím čele stál deset let do roku 2013, kdy se stal po smrti Cháveze Madurovým ministrem vnitra. Z této funkce ho Maduro rok nato odvolal. Torres poté začal aktivně vystupovat jako Madurův kritik a založil opoziční hnutí, jehož cílem je "bránit ústavu z roku 1999", tedy vytvořenou za Cháveze.
Úterní zatčení Torrese kritizoval i člen vedení opoziční strany Vůle lidu (VP) Luis Florido. Podle něj roste nespokojenost v armádě i mezi příznivci vládní socialistické strany. "Ve skutečnosti armáda trpí stejným nedostatkem (potravin a léků) jako my obyčejní Venezuelané. Víme, že i vojáci utíkají ze země," připomněl poslanec Florido masovou migraci. Jen do sousední Kolumbie uteklo za několik let na milion Venezuelanů.
Ve Venezuele, která se potýká už několik let s hlubokou ekonomickou krizí a kde autoritářský režim dlouhodobě potlačuje opozici, se mají v květnu konat prezidentské volby. Část opozice je ale bojkotuje s tím, že není zaručena jejich transparentnost a že některým opozičním stranám a některým lídrům opozice v nich režim znemožnil účast. Na tuto sobotu chystá proto opozice velké demonstrace po celé zemi.
Volby kritizoval i Rodríguez Torres, který patří k části opozice tvořené příznivci bývalého prezidenta Cháveze. I jemu minulý měsíc zakázal režim na 12 měsíců ucházet se o politické funkce.
Také podle expertů, které citoval opoziční deník El Nacional, začíná Maduro ztrácet loajalitu armády. Důvodem jsou ekonomická krize a americké sankce vůči představitelům režimu, včetně vysokých důstojníků. Nejistotu mezi důstojníky armády vzbuzuje podle některých i předběžné vyšetřování porušování lidských práv a nepřiměřené použití síly armádou při loňských demonstracích proti vládě, které si vyžádaly za půl roku přes 120 obětí. Minulý měsíc zahájil vyšetřování potlačování těchto protestů Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu.
