Venezuelou se šíří protesty proti Chávezovým reformám
27.11.2007 10:26
Spálené pneumatiky, odhozené kameny a graffiti s načmáraným Ano nebo Ne lemují areál školy a zapadlé uličky v Méridě, kde došlo k násilným střetům kvůli plánu levicového prezidenta Huga Cháveze přepsat ústavu.
Politické nepokoje ve městě, které je známé především jako turistická destinace a akademické centrum, jsou další v řadě těch, jež se šíří celou zemí.
ČTĚTE TAKÉ: Chávez se urazil, nemluví se Španělskem a Kolumbií
Studenti vedou stále intenzivnější kampaň proti Chávezovi a staví ho tak před nejnáročnější volební zkoušku za osm let, co je v úřadu. Pochody v Andách, na pláních, na karibském pobřeží i v hlavním městě Caracasu přivedly do ulic statisíce studentů. Ti protestují proti ústavním změnám, o kterých budou voliči hlasovat v nedělním referendu.
"Proč už nezmlkneš?"
"Snažíme se, aby si lidé uvědomili skutečnou povahu toho, co vláda dělá," říká studentka Mayra Cruzová, která v Méridě rozdává letáky proti změnám ústavy. "Jestli se neproberou, tak se ve chvíli, kdy je to zasáhne, budou divit, proč se to nepokusili zastavit."
Chávezovi stoupenci ovládají parlament, soudy, volební úřad a státní ropné společnosti v zemi, která je čtvrtým největším vývozcem ropy do USA. Prezident je velmi populární díky svým projektům na podporu chudých, lidovému stylu a otevřenému vystupování proti Spojeným státům, které jsou v Latinské Americe značně neoblíbené. Chávezovy ústavní změny však voliče přitahují mnohem méně.
Návrh změn má vedle odstranění překážek omezujících Chávezovo znovuzvolení formalizovat Venezuelu jako socialistický stát, umožnit prezidentovi cenzurovat média v "době nouze" a dát mu možnost vybírat regionální úředníky, kteří budou mít větší pravomoci než zvolení guvernéři a starostové. Chávez do návrhu přidal i úplatky voličům, mezi které patří například volné pátky pro zaměstnance. Podle průzkumů by však přesto mohl při hlasování prohrát.
Ve jménu socialismu vstříc doživotní vládě
Chávez se poprvé dostal k moci ve volbách v roce 1998 a byl znovu zvolen v letech 2000 a 2006. Pokud však neprosadí ústavní reformu, bude muset úřad v roce 2013 opustit.
Protestující studenti vyplnili prázdné místo po tradičních opozičních politických stranách. Ty jsou rozhádané a nedokázaly získat podporu mimo bohaté kruhy.
Když Chávez v květnu navzdory námitkám většiny Venezuelanů zakázal vysílání nezávislé televizní stanice, studenti zaplavili ulice. Chávezův plán na reformu ústavy je tam dostal znovu. Neuspořádané hnutí má nesčetné vůdce a díky textovým zprávám jsou snadno organizovány pochody tisíců lidí.
"Studenti dodali politice morální tvář. Nezastupují práva bohatých, ale všech ve Venezuele," říká politolog Fausto Maso. "Stěžovali jsme si na nedostatečné vedení a najednou se objevilo mnoho vůdců."
"Bohaté malé děti"
Opoziční strany, katolická církev a organizace na ochranu lidských práv odsuzovaly Chávezovy změny ústavy jako autoritářské. Proti prezidentovi stáli i odpadlíci z řad jeho dřívějších spojenců, kteří šířili pochyby mezi nerozhodnými voliči. Studenti jsou však nejhlasitější a nejviditelnější Chávezovi protivníci.
Některé demonstrace se zvrhly v násilné potyčky mezi prochávezovskými studenty a protireformními skupinami. Kampaň před referendem tak poznamenaly obrázky mužů se zakrytými tvářemi, kteří střílejí z motocyklů, nebo kouře slzného plynu, které zahalily části měst. Při protestech v Méridě postřelil jeden muž čtyři policisty.
Studentská hnutí otřásla diktátorským režimem ve Venezuele v roce 1928 a o třicet let později pomohla svrhnout dalšího diktátora. V posledních desetiletích se však politika na univerzitách omezila na malé levicové skupinky zaměřené proti establishmentu.
Chávez vychvaloval členy své vlády, kteří v minulosti jako studenti házeli kameny proti vládním silám. Mládež z roku 2007 se naproti tomu snaží zdiskreditovat a označuje ji za "bohaté malé děti" podporované Spojenými státy. Studenti však pocházejí ze všech sociálních skupin. Mnoho jich je z bohatých rodin, jiní se narodili v chudinských čtvrtích, odkud Chávez čerpá svou podporu. Jednomu ze studentských vůdců dali dokonce jeho rodiče, obdivovatelé Sovětského svazu, jméno Stalin.
Bez ohledu na to, jestli jsou kapitalisté nebo komunisti, požadují studenti rovnost. Podle nich Chávez polarizuje Venezuelu a reforma učiní z každého, kdo není socialista, vyhnance. "Je to jako apartheid v Jihoafrické republice. Nebo jako Hitlerovo Německo, kde lidé, kteří nesouhlasili s vládou, ztratili občanská práva," říká Yon Goicoechea, jeden ze studentských vůdců na univerzitě v Caracasu.
Foto: Reuters, AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.