Venezuelský režim pokračuje v čistkách v armádě a dalších ozbrojených složkách i mezi svými bývalými příznivci. Jen za poslední týden byla podle nevládní organizace Občanská kontrola zatčena desítka důstojníků, včetně exministra vnitra Miguela Rodrígueze Torrese, a další více než dvě desítky režim degradoval. Informoval o tom španělský deník El País. Důvodem čistek v armádě jsou podle některých obavy ze vzpoury vojenských jednotek.
Naposledy o víkendu na to upozornil generálmajor ve výslužbě Clíver Alcalá, který napsal otevřený dopis autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi. V něm prezidenta varoval, že perzekuce armádních velitelů by se mohla obrátit proti němu. Alcalá patří k příznivcům předchozího socialistického prezidenta Huga Cháveze, který před svou smrtí v roce 2013 určil jako svého nástupce Madura.
V posledním více než roce ale roste nespokojenost i mezi takzvanými chavisty, kteří po Chávezovi podporovali několik let i Madura, ale nyní se začínají obracet proti němu. To byl mimo jiné příklad i bývalé generální prokurátorky Luisy Ortegové, která loni ze země uprchla poté, co ji režim sesadil, když kritizovala neústavní kroky vlády a jí nakloněného ústavního soudu. Ortegová poté obvinila u Mezinárodního trestníou soudu (ICC) v Haagu Madura a další činitele režimu ze zločinů proti lidskosti.
Alcalá v sobotním dopise rovněž napsal, že Madurova vláda porušuje ústavu. Kritizoval i zatčení exministra vnitra Miguela Rodrígueze Torrese z minulého týdne. Penzionovaného generála Torrese, který stál dlouhá léta v čele tajné služby, byl zatčen v úterý údajně proto, že připravoval protistátní akce a komplot v ozbrojených silách.
Chavistické disidenty Madurův režim začal více pronásledovat zhruba před rokem, když rostla z jejich strany kritika Ústavodárného shromáždění. To ustavil loni režim jako zákonodárný sbor paralelní k parlamentu, který od voleb z konce roku 2015 ovládá opozice. Režim ale činnost parlamentu od začátku paralyzoval pomocí ústavního soudu. Cílem ústavodárného shromáždění mělo být vytvoření nové ústavy, zatím ale tento orgánu funguje jako parlament a vydává zákony, které umožňují perzekuci opozice.
Ve Venezuele, která se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou krizí a kde autoritářský režim dlouhodobě potlačuje opozici, se mají v květnu konat prezidentské volby. Část opozice je ale bojkotuje s tím, že není zaručena jejich transparentnost a že některým opozičním stranám a některým lídrům opozice v nich režim znemožnil účast.
