Venezuelští státní zaměstnanci budou mít dvoudenní pracovní týden

Venezuelská vláda vyhlásila v rámci úspor energie dvoudenní pracovní týden pro státní zaměstnance. Jde o další ze série opatření, jimiž se vláda již několik měsíců snaží čelit energetické krizi.

Asi dva miliony venezuelských státních zaměstnanci budou nyní chodit do práce jen v pondělí a v úterý, a to zatím po dva týdny. Už od začátku dubna dostali státní zaměstnanci na dva měsíce volné pátky. Zaplaceno dostanou za celý týden. Opatření by se nemělo týkat lékařů a personálu veřejných nemocnic a státních supermarketů.

Od tohoto týdne také vláda v rámci úspor začala přerušovat dodávky elektřiny na čtyři hodiny denně v nejlidnatějších státech země. Opatření se týká deseti z 24 federálních států a teritorií a jeho cílem je překlenout období do druhého květnového týdne, kdy začíná období dešťů.

Socialistická vláda svaluje vinu za kritickou situaci v energetice na sucho způsobené fenoménem El Niňo. Venezuela je totiž ve výrobě elektřiny ze 60 procent závislá na vodních elektrárnách, ty se ale nyní kvůli nedostatku vody v přehradách ocitly na minimální provozní úrovni.

Energetická krize

Podle expertů šlo krizi zabránit, kdyby vláda investovala do údržby nádrží a realizovala plánovanou expanzi termoelektrických elektráren. Energetická krize je totiž v zemi chronickým problémem, který slíbil vyřešit již předchozí prezident Hugo Chávez.

V rámci úspor energie v předchozích týdnech vláda například zkrátila pracovní dobu nákupních středisek v metropoli Caracasu či zavedla omezené dodávky vody. V Caracasu například pravidelně vyhlašují harmonogram, podle něhož mají obyvatelé jednotlivých čtvrtí vodu vždy jen v konkrétní dny v týdnu.

Ušetřit energii má i změna času, která začne platit od 1. května, kdy si Venezuelané posunou hodinky o třicet minut dopředu. Od ostatních zemí v časovém pásmu se ale lišit nebudou, neboť srovnají dosavadní půlhodinovou odchylku, kterou zavedl v prosinci 2007 předchozí prezident Hugo Chávez.

Hospodářství Venezuely se již několik let nachází v hluboké recesi, do níž se dostalo podle expertů v důsledku ekonomické politiky socialistické vlády. Krizi umocnil výrazný propad cen ropy - hlavního vývozního artiklu země. Ta má největší prokázané zásoby ropy na světě, přitom obyvatelé trpí nedostatkem zboží, včetně základních potravin a léků.