Ostrou kritiku na sociálních sítích vyvolalo video, na němž venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro s manželkou hoduje v luxusní restauraci v tureckém Istanbulu. Venezuela je přitom už několik let v hluboké krizi a lidem se nedostává potravin či léků.
"Šedesát procent Venezuelanů nemělo maso minimálně poslední měsíc a Nicolás Maduro pořádá banket v nejdražší restauraci. Zatímco on si hoduje, krize, do níž nás dostal, se prohlubuje," napsal například na twitteru opoziční poslanec Juan Andrés Mejía. "Miliony Venezuelanů jedí 'odpadky' a utíkají kvůli hladu z naší země a tihle zvrhlíci si užívají za peníze, které ukradli venezuelskému lidu," napsal další poslanec Juan Pablo García na twitter pod video s hodujícím Madurem.
Na videu z restaurace v Istanbulu je slavný turecký šéfkuchař Nusret Gökçe, přezdívaný Salt Bae, jak před Madurem a jeho ženou teatrálně krájí kusy masa. Gökçe, který v minulosti hostil například fotbalové hvězdy Davida Beckhama, Cristiana Ronalda či Diega Maradonu, video s hodujícím venezuelským prezidentem po kritice na sociálních sítích ze své stránky smazal.
Venezuelský prezident se v Istanbulu zastavil cestou z návštěvy Číny, kde se setkal mimo jiné s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a podepsal smlouvy o spolupráci v energetickém průmyslu, školství a kultuře. Maduro se tak snaží od Pekingu získat další peníze a investice do krachující venezuelské ekonomiky. Podle agentury AP dosáhly čínské půjčky a investice do Venezuely za posledních deset let přes 65 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu korun).
Venezuelané ale už několik let trpí nedostatkem základních potravin a léků. Místní opozice viní z krize řízenou hospodářskou politiku socialistické vlády, která se mimo jiné nedokázala vyrovnat s hlubokým propadem cen ropy. Ta je hlavním vývozním artiklem země. Maduro tvrdí, že za krizi může opozice a vlády USA či Kolumbie, které se ho snaží svrhnout.
Letos se vyhrotila i venezuelská migrační krize, která vyvolává sociální napětí v okolních zemích, zejména Brazílii a Kolumbii. Venezuelské uprchlíky ale musí řešit i řada dalších zemí Jižní Ameriky. Za poslední čtyři roky uteklo podle OSN ze své vlasti asi 1,6 milionu Venezuelanů.
