Čtyřiasedmdesátiletý stoupenec rasistického hnutí, který loni zastřelil v židovských centrech na předměstí amerického Kansasu tři lidi, byl v úterý odsouzen k trestu smrti. Po vyhlášení rozsudku muž zvedl ruku k nacistickému pozdravu a byl ze soudní síně vyveden.
Fraziera Glenna Crosse, který je známější pod jménem Frazier Glenn Miller, porota už v září uznala vinným z vraždy čtrnáctiletého hocha a jeho pětašedesátiletého dědečka před židovským komunitním centrem a z vraždy třiapadesátileté ženy v nedalekém židovském domově důchodců. Porota jej rovněž shledala vinným ze tří pokusů o vraždu, neboť Cross-Miller ten den střílel na další tři lidi.
Válečný veterán, řidič kamionu a někdejší vysoce postavený člen Ku Klux Klanu v úterý před soudem prohlásil, že Židy chtěl zabít proto, že podle něj kontrolují média, finanční instituce a vládu. "Židé ničí bílou rasu," prohlásil vrah, který se prý k činu odhodlal proto, že trpí rozedmou plic a lékaři mu předpovídají pouze několik let života.
Zastřelený dědeček s vnukem i další žena byli nicméně křesťané. Muž hocha přivedl do židovského komunitního centra, aby se tam chlapec zúčastnil pěvecké soutěže. "Chtěl jsem zabít Židy, ne křesťany. Lituji, že se tak stalo," podotkl Cross-Miller před soudem, i když během soudního procesu oběti kritizoval, že se v židovských centrech s Židy spolčovaly.
Cross-Miller rovněž před soudem varoval, že zaútočí na další lidi, pokud někdy vyjde z vězení.
Soudce Crosse-Millera odsoudil k nejvyššímu trestu, který má být vykonán smrtící injekcí. Stát Kansas sice obnovil trest smrti v roce 1994, ale od roku 1965 zde nebyl nikdo popraven.
"Vaše snaha vnést nenávist a hrůzu do této komunity neuspěla," prohlásil soudce Thomas Kelly Ryan po oznámení výše trestu.
Cross-Miller se po většinu svého života angažoval v bělošském rasistickém hnutí a založil organizaci Karolínští rytíři Ku Klux Klanu. Později stál u zrodu další bělošské rasistické organizace, Strany bílých vlastenců.
V roce 1987 po něm vyhlášeno celonárodní pátrání, protože porušil podmínky režimu během čekání na odvolání proti rozhodnutí soudu, že provozoval polovojenský tábor. V roce 2006 se ucházel o kandidaturu do Sněmovny reprezentantů a v roce 2010 do Senátu.
