Vybili kanadští policisté tisíce eskymáckých psů?
11.02.2009 09:45
Další křivda domorodému obyvatelstvu? Inuité viní kanadskou vládu, že jim vybíjením jejich čtyřnohých huňatců zničila tradiční způsob života a donutila je přestěhovat se do měst. Tam se stali pouhým stínem své dřívější tradiční společnosti lovců.
Po staletí závisí přežití eskymáků na jejich tažných psech a naopak. Vějíře legendárních chlupáčů, kteří za sebou vezou zabalené lovce na výpravách za tuleni a karibu jsou minulostí. Nyní na severu Kanady zůstává jen pár spřežení a ta slouží hlavně turistům.
„Psi pro nás byli jako koně," vzpomínal podle listu Christian Science Monitor Peter Inriq, inuitský politický aktivista, před komisí Pravdy o Qikiqtani. Ta má pomoci eskymákům přednést jejich úhel pohledu na historii.
Hlavní náplní práce komise je vnést alespoň trochu světla na to, co se stalo tisícům eskymáckých psů. Někteří z domorodců věří, že kanadská federální policie v padesátých a šedesátých letech minulého století vybíjela tažné čtyřnožce po tisících. Vláda tak údajně chtěla odtrhnout původní obyvatelstvo od jejich země a připoutat je k vesnicím a městům.
Nyní se sice časy změnily a v Ottawě se zájem o surovinově bohatá severní území zvýšil (a tudíž je potřebuje udržet osídlené), ale Inuité psy nahradili sněžnými skútry a místo za karibu vyrážejí za alkoholem.
Kolik psů zmizelo? Nikdo přesně neví
Jedna věc je neoddiskutovatelná. Psí populace na severu Kanady téměř vymizela. Královská kanadská jízdní policie však prohlašuje, že zabíjela pouze toulavá a nemocná zvířata, která nějak ohrožovala bezpečnost veřejnosti. Podle některých médií však šlo až o dvacet tisíc psů. Frank Tester, profesor na Univerzitě Britské Kolumbie, uvádí, že se populace čtyřnohých pomocníků Inuitů mezi lety 1950 a 1975 snížila z deseti na jeden tisíc kusů.
Případ šetřila jízdní policie již v roce 2006 jako vnitřní záležitost. Mnoho eskymáků se na něm tehdy odmítlo podílet. V závěru pak policie odmítla obvinění z organizovaného vybíjení psů. Přesto byly některé informace znepokojující. Například jedna malá komunita přišla za rok o dvě stovky psů. Jinde musela Královská jízdní policie čelit nařčení z brutálních zabití huňáčů. „Vystřelil pět ran do psa, pak ho ubil pažbou pušky, škrtil ho a hodil ho do ohně," píše se ve spisu, který k žádným závěrům nevedl.
Nynější vyšetřování vedené komisí Pravdy o Qikiqtani je podle domorodců lepší, protože daleko více vnímá jejich pohled.
Komise byla vytvořena v době, kdy se Kanada pokouší zkorigovat své někdejší špatné zacházení s původním obyvatelstvem. Minulý rok se například premiér Stephen Harper omluvil za vládní politiku takzvaných „sídelních škol". Tyto instituce odnímaly indiánské děti rodinám a snažily se o jejich asimilaci ve většinové bílé společnosti.
Spor okolo tažných psů je pro velkou část kanadské společnosti spíše vzdálený, pro Inuity však nikoliv. Za uplynulý rok komise vyslechla stovky starších eskymáků v celém Nunavutu, největším a nejřidčeji osídleném teritoriu Kanady. Svou zprávu by měla zveřejnit během jednoho roku. Výsledky její práce by se mohly stát základem pro oficiální omluvy z Ottawy nebo kompenzace.
Foto: Profimedia
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.