Lilie místo javoru
Vyjde québeckým separatistům sázka na strach z imigrantů?
11.03.2014 07:20
V Evropě se v posledních měsících s novou intenzitou mluví o osamostatnění Skotska a Katalánska. Separatistické tendence ale mohou ožít i na druhém břehu Atlantiku, v Kanadě. V brzké době by mohli o své budoucnosti opět rozhodovat Québečané.
Od svého založení René Levesquem v roce 1968 má Québecká strana (Parti Québecois, PQ) jeden hlavní cíl - nezávislost většinově frankofonní provincie na Kanadě. Když v letech 1976 a 1994 získala ve volbách většinu, vždy následovalo referendum o osamostatnění se.
To první v roce 1980 skončilo jasným výsledkem - pro nezávislost bylo jen něco přes 40 procent Québečanů. O patnáct let později se ale voliči postarali o pořádné drama. Pryč z Kanady už chtělo 49,42 procent občanů.
PQ od té doby dlouho toužila po třetí šanci. V roce 2012 sice opět vyhrála volby, v místním Národním shromáždění ale nezískala většinu.
Letos už by to vyjít mohlo, upozorňuje The Economist. Premiérka Pauline Maroisová ve středu parlament rozpustila a vyhlásila na 7. dubna předčasné volby. Podle průzkumů by její strana mohla atakovat hranici 40 procent hlasů, předehnat liberály a vytvořit tak většinovou vládu.
Když se reportéři Maroisové ptali na možnost uspořádání referenda, byla ve svých vyjádřeních velice opatrná. Datum z ní nikdo nedostane. Její vláda by prý sepsala pouze bílou knihu o budoucnosti provincie.
Je totiž nutné odlišit dvě věci. Podpora pro PQ v poslední době nestoupá kvůli jejímu separatismu (pro osamostatnění jsou dlouhodobě asi dvě pětiny Québečanů). Tím, co přitáhlo voliče na její stranu, je podle politologů zaměření se na problematiku imigrace.
PQ navrhuje zákon o zákazu nošení náboženských symbolů (včetně pokrývek hlavy) státními úředníky. Mezi zapovězenými předměty by byl i krucifix (větší velikosti), návrh je ale jasně zaměřen především proti muslimům, podobně jako ty přijaté ve Francii v letech 2004 a 2010.
Podle kritiků návrhu jde o průhledný pokus, jak polarizovat québeckou veřejnost. PQ prý chce využít strachu především staršího a venkovského obyvatelstva z imigrantů přicházejících ze severní Afriky a postavit je proti liberálnímu a multikulturnímu Montréalu. Dalším motivem může být odvedení pozornosti od současného nijak oslnivého ekonomického vývoje.
Vraťme se ale k eventuálnímu referendu. Jako téma je nevýhodné i proto, že osamostatnění by přineslo některé negativní dopady. François Vaillancourt z University of Montreal upozorňuje, že mimo jiné kvůli ztrátě federálních prostředků by québecký HDP klesl o 5 až 7 procent. Ubýt by mohlo i obyvatel. Někteří anglicky mluvící už provincii v minulosti opustili. Stejně tak i firmy.
Další otázky jsou podobné těm, které nyní řeší skotští separatisté. Mohl by si Québec ponechat kanadský dolar? Zůstal by součástí Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA)?
I pokud by PQ volby vyhrála, zřejmě bude nějakou dobu vyčkávat. Zároveň ale nemůže čekat příliš dlouho, aby neztratila stoupence nezávislosti, které má na své straně. O referendu tak zřejmě začne mluvit hned, jak si bude jistější svou pozicí. Vytvoří-li většinovou vládu, bude pro ni snadnější takovou pozici získat.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.