Z ostrova svobody vyrážejí do světa další šiky bílých plášťů. Tentokrát směr Brazílie. Tato jihoamerická země chce personální díry ve svém zdravotnictví zalátat čtyřmi tisíci lékaři z Kuby. Bude to výhodné pro obě strany - Kubánci mají ve svém oboru dobrou pověst a vláda v Havaně získá z ciziny další, tak zoufale potřebné finance.
Není to ani cukrová třtina, ani rum. Největším exportním šlágrem kubánského režimu je už delší dobu zdravotnický personál. Minulý týden dorazilo do brazilského hlavního města Brasília 176 kubánských lékařů.
Jde ale jen o první várku. Do konce roku by se jejich řady v Brazílii měly rozšířit o dalších zhruba 3800.
Mají pomáhat hlavně tam, kde lékaři chybějí, tedy v odlehlých brazilských oblastech.
Kubánce nejprve čeká jakýsi "crash course", měsíční rychlokurs o systému brazilského zdravotnictví a místním jazyce, tedy portugalštině. Řekl to vedoucí kubánské delegace Rodolfo García listu Granma. Brazílie je největší a nejlidnatější stát Jižní Ameriky.
Ačkoli se kubánským lékařům dostalo v Brasílii vřelého přijetí, v uplynulých měsících se zdálo, že akce se nakonec neuskuteční. Poté, co o ní letos na jaře informoval brazilský ministr zdravotnictví Alexander Padilha, zaplavily jeho úřad protesty domácí lékařské komory.
Její předseda Floriano Cardoso vyjádřil pochybnosti o kvalifikaci svých kubánských kolegů a varoval vládu, že bude odpovědná za chyby a komplikace, které Kubánci způsobí.
Podobné burcování nálad proti Misiónes, jak se na Kubě říká zahraničním misím jejích lékařů, bylo možné zaznamenat už dříve - třeba v Ghaně nebo ve Venezuele.
Kubánští lékaři se ale u svých zahraničních kolegů těší zpravidla dobré pověsti. Především v prvotní péči v oblastech, kde je jen skrovné zdravotnické zařízení.
Trochu pokulhávají při práci s nejmodernějšími přístroji, které na chudičké Kubě nejsou k dispozici. Přinejmenším ne v širší míře.
Pro ostrovní ekonomii hraje zahraniční nasazení jejích lékařů významnou roli. Některé odhady uvádějí, že Kuba z nich má celkové příjmy kolem šesti miliard dolarů ročně. V 66 zemích světa dnes pracuje o něco více než 38 tisíc zdravotních specialistů z Kuby.
Pro chronicky prázdnou kubánskou státní kasu se export tohoto personálu stal největším zdrojem příjmů. Nejvíce peněž přichází z Venezuely, kde nyní působí asi 30 tisíc lékařů a zdravotních sester z Kuby. Venezuela platí za lékaře z Kuby několikerým způsobem.
Kubáncům mim jiné každý den posílá 100 tisíc barelů ropy. Lékaři z Kuby ale v zámoří nepracují jen za tvrdé devizy. Mnozí vyrážejí pomáhat ze solidarity do asi čtyřiceti nejchudších regionů světa, do Asie, Afriky a Latinské Ameriky.
Kuba si to může dovolit i proto, že v Latinské Americe má největší hustotu lékařů na počet obyvatel. Na 160 obyvatel Kuby připadá jeden. Zdaleka ne všichni lékaři ale najdou na ostrově práci.
Díky nejčerstvější spolupráci s Brazílii se vláda v Havaně může těšit na další finanční injekce. Za každého lékaře jí Brazilci zaplatí čtyři tisíce dolarů (asi 80 tisíc Kč) měsíčně. tyto devizy Kuba nutně potřebuje i na investice do své zdravotnické infrastruktury, která poměrně rychle chátrá.
Dokládá to i otevřený dopis chirurgů z Hospital Universitario "General Calixto Garcia" ze září loňského roku, který adresovali Raúlu Castrovi. Zdravotníci vyzývají šéfa státu, aby zlepšil tragické poměry na havanské univerzitní klinice.
Z třiceti operačních sálů prý funguje jen deset a celá stavba značně chátrá. Dopis je jedním z dokladů, že v tak často vychvalovaném kubánském zdravotnictví je hodně fuj, a ne jen huj.
Pode čerstvých zpráv vyšle Kuba dočasně lékaře za zdravotnický personál i do Saúdské Arábie.
Kubánci by tam měli pracovat v nejprestižnějších nemocnicích v zemí - v King Saud Medical City a Prince Salman Hospital.
Občas se objevují pochybnosti, odkud vlastně Kuba tolik lékařů bere a že není možné, aby to byli kvalitní, plnohodnotní zdravotníci. Vyrábějí je tam snad na běžícím páse? Kuba však takové pochybnosti odmítá.
