Vyslanec při OSN nevydržel Madurův nátlak a rezignoval

Zahraničí
6. 12. 2017 07:41
Rafael Ramírez.
Rafael Ramírez.

Venezuelský velvyslanec při OSN Rafael Ramírez po nátlaku venezuelského prezidenta Nicoláse Madura rezignoval. Informoval o tom na Twitteru sám Ramírez. Podle některých médií, například španělského listu ABC, jde o součást Madurových čistek, jimiž se autoritářský prezident Venezuely v poslední době zbavuje potenciálních politických soupeřů před volbami hlavy státu plánovanými na příští rok. Novým velvyslancem při OSN byl jmenován Samuel Moncada, který letos krátce zastával úřad ministra zahraničí.

"Oznamuji, že jsem včera, 4. prosince 2017, na žádost prezidenta republiky rezignoval na funkci stálého velvyslance Venezuely při OSN. Byl jsem odstraněn kvůli mým názorům, ale ať se děje, co se děje, zůstanu loajální veliteli (Hugo) Chávezovi," napsal na Twitteru Ramírez, který funkci velvyslance zastával od ledna 2015.

Ramírez ve sdělení hovořil o bývalém prezidentovi Hugo Chávezovi, kterého po jeho smrti v roce 2013 Maduro vystřídal v čele Venezuely. V posledních měsících se však množí řady bývalých příznivců Cháveze, kteří Madura otevřeně kritizují za jeho vedení země, jež se v posledních letech potýká s hlubokou ekonomickou i politickou krizí. Ekonomickou politiku Madurovy socialistické vlády nedávno veřejně kritizoval i Ramírez.

Ramírez byl dlouhá léta vlivným mužem Venezuely a některá média spekulovala, že by mohl příští rok kandidovat na prezidenta. V letech 2002 až 2014 byl ministrem ropného průmyslu a do roku 2014 vedl deset let také státní ropnou společnost PDVSA. Tato firma, která je pro Venezuelu zdrojem asi 95 procent příjmů ze zahraničí, se stala v poslední době předmětem Madurových čistek.

V posledních měsících úřady zadržely na 65 manažerů z PDSVA, které viní z korupce, sabotáže a podvodů. Podle vlády tak poškodili ekonomiku země. Ta se ale podle názoru většiny analytiků dostala do recese kvůli propadu světových cen ropy a kvůli hospodářské politice socialistické vlády.

Protikorupční tažení je podle analytiků hlavně bojem o moc před blížícími se prezidentskými volbami. "Je to boj o moc uvnitř režimu, armády i socialistické strany. Válka o to, kdo vydrancuje poslední zbytky zdrojů, které ještě zemi zbyly," domnívá se opoziční poslanec Omar González.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Bebeto Matthews

Další čtení

Kardinálové a biskupové ve Vatikánu

Kdo po Františkovi? Už se spekuluje, lidí je dost. Půjde o směřování církve

Zahraničí
22. 4. 2025
Vatikán dnes (v úterý) poprvé ukázal tělo papeže Františka v rakvi.

Pohřeb papeže bude asi v sobotu. Přijede Macron, Zelenskyj i Trump

Zahraničí
22. 4. 2025
Sbírka věcí po Židech v koncentračním táboře Osvětim

Svědků holokaustu ubývá. Na světě je už jen 200 tisíc Židů, kteří viděli a přežili

Zahraničí
22. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ