Proslov Baraka Obamy byl plný vzkazů: demokratům, republikánům, Američanům, Afgháncům, Pákistáncům či teroristům. Spojenec bez upřesnění se v proslovu vyskytuje dvanáctkrát, NATO dvakrát a Evropa či Evropané ani jednou.
"A jako nejvyšší velitel jsem se rozhodl, že je v našem životním národním zájmu vyslat dalších 30 tisíc amerických vojáků do Afghánistánu. Po 18 měsících se naši vojáci začnou vracet domů."
Toto je zřejmě nejdůležitější vzkaz z celého projevu amerického prezidenta Baracka Obamy, týkajícího se nové strategie proti Talibanu a terorismu. Jde o dvě věty, z nichž každá má uspokojit jiné publikum.
K TÉMATU: Oficiální překlad projevu Baracka Obamy
První, ve které se objevuje spojení "životní zájem" a navýšení sil je určena, z politického hlediska, především republikánským zákonodárcům. Ona druhá část, je určena zase demokratům, z nichž mnozí mají velké pochybnosti o americkém angažmá v Afghánistánu. Ne náhodou, je stahování sil v proslovu zmíněno ještě jednou:
"Bráno dohromady, tyto dodatečné americké a mezinárodní síly nám umožní urychlit předávání odpovědnosti afghánským silám a umožní nám zahájit přesun našich sil z Afghánistánu v červenci 2011."
Jak se zdá podle prvních reakcí, byť bylo prezidentovo rozhodnutí předjednáno, nebude zcela spokojena ani jedna skupina. Ale je to kompromis, který s výhradami přijmou všichni, i když republikánům výrazně vadí stanovení data odchodu.
Američané
Vytyčení poloviny roku 2011 pro začátek stahování je riskantní tah. Taliban si může být jistý, že ve Spojených státech, což znamená ani u evropských spojenců, není vůle více se angažovat po tomto datu. Takže pokud vydrží má šanci, že za dva roky bude stát především proti afghánským bezpečnostním silám.
Riskantní tah je to ale i proto, že v roce 2012 proběhnou prezidentské volby, ve kterých bude Obama usilovat o znovuzvolení. A pokud má dojít v druhé polovině roku 2011 ke stahování a situace nebude "zralá", dá se předpokládat, že mu to bude v kampani připomínáno, jako opuštění Afghánistánu. A naopak, pokud by ke stahování kvůli špatné situaci nemohlo docházet, uškodí si u demokratických voličů, které mělo datum odchodu uklidnit.
ČTĚTE TAKÉ: Reakce na Obamovu strategii: hrrr na ně!
Jde ale tak trochu o "exportaci" možného problému, který nemusí být, do budoucnosti. Nyní jde totiž především o sněmovní volby a ty doplňovací do senátu chystané na příští listopad. V těch se bude hrát o udržení demokratické většiny v Kongresu a Obama potřebuje mít ty, kteří ho volili na své straně.
Vzkazem pro Američany byla i vysvětlující pasáž, proč jsou USA a jejich spojenci v Afghánistánu. "Nechtěli jsme tento boj," pronesl Obama s tím, že to byl důsledek 11. září, při kterém zahynuly necelé tři tisíce lidí. "Pod praporem domácí jednoty a mezinárodní legitimity - a až poté, kdy Taliban odmítl vydat Usámu Bin Ládina - jsme vyslali jednotky do Afghánistánu."
Na jednu stranu tak logicky navazuje na George W. Bushe s důrazem na teroristy, na ohrožení plynoucí z jejich akcí jak pro Ameriku, tak i spojence a na nutnost je likvidovat (říká, že je připravený proti teroristům zasáhnout kdekoli na světě). Jen na okraj, dle očekávání se však v textu nevyskytuje ani jednou slovní spojení "válka proti terorismu".
V projevu je ale více pasáží, ve kterých se od neoblíbeného Bushe jasně distancuje. Asi nejviditelněji se to týká (nepřekvapivě) Iráku, kdy naznačuje, že akce proti Saddámovi Husajnovi byla chyba, která odvedla vojenské i diplomatické zdroje a způsobila rozkol mezi USA a velkou částí světa. A navíc způsobila, že se zhoršila bezpečnostní situace v Afghánistánu.
Jako vzkaz Američanům a potažmo i spojencům, jsou zmínky o tom, že "musíme být rozhodní a precizní v používání vojenské síly", ale že "nemůžeme spoléhat pouze na vojenskou sílu". "Musíme investovat do naší vnitřní bezpečnosti, protože nemůžeme chytit, nebo zabít každého násilnického extremistu na světě". Toto sdělení je mnohem umírněnější, než jaká používal George W. Bush, když tu otevřeněji, tu méně naznačoval, že je možné terorismus vymítit.
Afghánci a Pákistánci
Stahování od července 2011 je jasným vzkazem pro prezidenta Hámida Karzáího, který vyhrál ve zmanipulovaných volbách: Teď ještě Amerika pomůže, ale už to dlouho trvat nebude a bude to na vás. A buď něco viditelně uděláte s korupcí, nebo máte smůlu. Dny "bianko šeků" skončily. A navíc, zajímá nás více lidí, než pouze Karzáí.
"Budeme podporovat afghánské ministry, guvernéry a místní představitele, kteří budou bojovat s korupcí a budou se starat o lidi. Očekáváme, že ti, kteří neefektivní nebo zkorumpovaní za to ponesou odpovědnost."
Na druhou stranu se snažil uklidnit Afghánce, že na pomoci se nic nemění. Podobná slova musel zvolit i směrem k Pákistánu, který vede krvavou válku proti teroristům právě za pomoci Spojených států. Pákistán se před půlrokem stal důležitou součástí v přístupu nové administrativy (vzpomenete si na AfPak?) k oblasti. Navíc americké zdroje a bezpilotní letouny pomáhají pákistánské armádě v jejích akcích.
Spojenci
Slovo spojenec se v projevu dlouhém přes 4600 slov vyskytuje 12krát, NATO dvakrát, OSN taktéž dvakrát a Evropa či Evropané ani jednou. V souvislosti se spojenci a nasazením v Afghánistánu není zmíněna žádná konkrétní země ani město (pouze Londýn v souvislosti s teroristickými útoky). Spojenci jsou vlastně všichni, kdo se chtějí za spojence označovat: spojenci jsou ohroženi, společně zasahují proti nepříteli, několik jich nabízí, že vyšle další síly...
"Nyní musíme společně úspěšně zakončit tuto válku. Nejde pouze o zkoušku důvěryhodnosti NATO - v sázce je bezpečnost našich spojenců a společná bezpečnost světa."
V tomto se dá spatřovat další odklon o George W. Bushe. Ten sice selektoval až příliš (minimálně na dobro a zlo), ale snažil se spojence blíže specifikovat. Barack Obama pokračuje v politice posledních měsíců, kdy je jeho cílem celý svět, nikoli vytváření "klubů". Jakoby říkal: budeme rádi, pokud přispějete, pokud nikoli, je to vaše chyba, ale veřejně vás peskovat nebudeme.
Foto: ČTK/AP
