Zakladatel WikiLeaks Julian Assange poděkoval na Twitteru všem, kteří usilovali o milost pro Chelsea Manningovou. Rozhodnutí přivítaly také skupiny zaměřené na občanská práva. Někteří američtí zákonodárci však rozhodnutí prezidenta Baracka Obamy zmírnit Manningové trest kritizují.
"Díky všem, kteří vedli kampaň za omilostnění Chelsea Manningové. Vaše odvaha a odhodlání udělaly z nemožného možné," uvedl Assange na Twitteru.
Assange se od roku 2012 ukrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Snaží se zabránit svému vydání do Švédska kvůli obvinění, že se dopustil v roce 2010 znásilnění. Assange obvinění odmítá a tvrdí, že se obává vydání ze Švédska do USA kvůli trestnímu vyšetřování činnosti WikiLeaks.
Assange dříve prohlásil, že bude souhlasit se svým vydáním do USA, pokud Obama udělí Manningové milost. Assange zatím nekomentoval, zda se plánuje vzdát. Melinda Taylorová z jeho právního týmu uvedla, že si stojí za vším, co řekl.
Bílý dům upozornil, že rozhodnutí prezidenta zmírnit trest Manningové neovlivnil žádný z veřejných komentářů od Assange nebo organizace WikiLeaks. Ministerstvo spravedlnosti USA zatím nepodalo na Assange žalobu.
Zkrácení trestu přivítala Amnesty International USA, i když krok Obamy označila za opožděný. Podle ředitelky organizace Margaret Huangové byla Chelsea Manningová vystavena vážnému zneužívání a výsledkem toho bylo, že americká vláda roky porušovala její lidská práva.
Mluvčí sněmovny reprezentantů Paul Ryan označil rozhodnutí Obamy zmírnit trest pro Manningovou za "pobuřující". Upozornil, že Manningová svým krokem ohrozila životy Američanů a odkryla některá z nejcitlivějších národních tajemství. Obama podle něj nastavil nebezpečný precedens, že ti, kteří ohrozí národní bezpečnost, nebudou odpovědni za své činy.
Podobně se vyjádřil i republikánský senátor Tom Cotton. Ten uvedl, že Manningová svým činem ohrozila vojáky, zpravodajské důstojníky, diplomaty a spojence. "Neměli bychom zacházet se zrádci jako s mučedníky," prohlásil.
Ještě jako vojín Bradley Manning byla Manningová před změnou pohlaví v roce 2013 odsouzena za to, že serveru WikiLeaks poskytla v letech 2009 a 2010 více než 700 tisíc utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu. Zveřejněné interní materiály naznačují porušování lidských práv a mezinárodního práva ze strany americké armády, soukromých vojenských společností, stejně jako iráckých a afghánských jednotek. Manningová byla zatčena v roce 2010 a odsouzena na 35 let. Propuštěna na svobodu má být 17. května. Ve vězení tak strávila více než šest let.
