Stárnoucí vězni
Z Guantánama se stává domov důchodců

Do věznice na americké základně Guantánamo na Kubě se dostali jako mladí muži, zadržení na bojištích v Afghánistánu či jiných zemích v rámci americké války proti teroru po útocích z 11. září 2001. O více než 15 let později už dosáhla většina těchto vězňů středního věku. A Bílý dům si tento týden uvědomil očividnou skutečnost: bez plánu či politické vůle udělat něco se zbývající čtyřicítkou zadržovaných mohou někteří z vězňů za mřížemi zůstat až do konce života.

"Současné zařízení se potýká se strukturálními a systémovými problémy, které - jestliže se nevyřeší - mohou v budoucnu představovat bezpečnostní riziko a vést k ohrožení života našich strážců i zadržovaných osob," uvedl Bílý dům v dokumentu zaslaném americkým zákonodárcům. Žádá proto o další peníze na rekonstrukci věznice. "Věznice ani nesplňuje požadavky stárnoucí populace vězňů," dodal Bílý dům.

Americké ministerstvo obrany oficiálně nezveřejňuje informace o vězněných osobách, ale některé údaje se dostaly na veřejnost prostřednictvím serveru WikiLeaks a listu The New York Times. Vězňům na Guantánamu je nyní průměrně 46,5 roku. Nejstarší je Pákistánec Sajfulláh Parácha, kterému bude v srpnu 71 let. Nejmladším ze všech je saúdskoarabský občan Hasan Muhammad Alí bin Attáš, který se narodil v roce 1985, takže je mu 32 či 33 let. Když ho v roce 2002 zadrželi, bylo mu kolem 16 či 17 let.

Pravděpodobně nejznámějším vězněm je Chálid Šajch Muhammad, který tvrdí, že je strůjcem teroristických útoků z 11. září 2001. Nyní je mu už 53 let. Černý knír, který měl při svém zadržení v roce 2003, se za roky pobytu ve věznici změnil v šedivý plnovous, který si nyní barví naoranžovo.

Advokát jednoho ze zadržovaných James Connell si již všiml, že se zařízení začíná přizpůsobovat stárnoucím vězňům. "Některé prostory pro setkávání advokátů s jejich klienty jsou vybaveny rampou pro vozíčkáře," uvedl. Na toaletách rovněž zaznamenal madla, která pomáhají starším osobám vstát.

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) navštěvuje Guantánamo asi čtyřikrát do roka a kontroluje zacházení s vězni. "Je důležité zajistit, aby byly splněny jejich požadavky ohledně zdravotní péče. V této souvislosti jsme v kontaktu s americkými úřady," uvedl mluvčí MVČK Marc Kilstein. Bílý dům neupřesnil, jaké nové potřeby zadržovaní s přibývajícím věkem mají. Jak ale poznamenala agentura AFP, starší vězni často trpí chronickými nemocemi souvisejícími s věkem, například onemocněním srdce, jater či cukrovkou.

Provoz Guantánama stojí americké daňové poplatníky více než 450 milionů dolarů (9,9 miliardy korun) ročně. Kontroverzní věznici, kterou Spojené státy zřídily pro osoby podezřelé z terorismu, se Trumpův předchůdce Barack Obama rozhodl uzavřít. Záměr se mu ale nepodařil, ačkoli počet zadržovaných se na Guantánamu za Obamy snížil z 242 na 41 vězňů.

Prvním vězněm propuštěným za vlády prezidenta Donalda Trumpa, který na rozdíl od svého předchůdce nehodlá zařízení zrušit, byl na začátku května Saúdský Arab Ahmad Muhammad Hazá Darbí. Byl převezen do Saúdské Arábie, kde si má odsedět zbytek trestu.