Závislost na autech ohrožuje zdraví Američanů

Seema Shrikhandeová jezdí do práce autem. Za volant sedne i tehdy, když bere svého syna do školy. A na auto spoléhá také tehdy, když potřebuje nakoupit, zajít do banky nebo navštívit kamarády. Jízda autem je součástí životního stylu Američanů, ale exoerti varují, že soustavné používání auta jim škodí, píše agentura Reuters.

Podle Jamese Hilla, profesora pediatrie na Coloradské univerzitě by člověk, aby zůstal fit, měl každý den udělat 10 tisíc kroků. Ale ti, kdo jen ráno přejdou z domu do auta, z auta do kanceláře a večer zase zpět, udělají kroků jen tisíc.

Kultura automobilismu nutí lidi, aby přemýšleli, kdy si na pohyb udělají čas. "Kdyby Atlanta byla městem, kde se víc chodí, samozřejmě bych se pohybovala, což potřebuji. Nyní ale cvičení musím do programu zařazovat, což je někdy velmi těžké, protože mám hodně práce," vysvětluje Shrikhandeová, která pracuje na atlantské Oglethorpově univerzitě.

Obezita a srdeční choroby jsou jen dva z řady problémů, které se často dávají do souvislosti se sedavým způsobem života.

Kvůli závislosti na autech je těžší dostat se na 75 minut intenzivního pohybu týdně nebo na 150 minut mírnější tělesné námahy, což je doba, kterou doporučuje americká vláda, říká Dianna Densmoreová ze Střediska pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC).

Lawrence Frank z kanadské univerzity v Britské Kolumbie dokonce vyčíslil souvislost mezi vzdáleností, jakou lidé každý den ujedou, a jejich hmotností. "Každých dalších 30 minut v autě znamená, že možnost, že se člověk bude obézní, vzroste o tři procenta," říká.

"U lidí, kteří žijí v oblastech, kde jsou obchody a služby dosažitelné pěšky, je pravděpodobnost, že budou obézní, o sedm procent nižší," dodává.

Ve starších amerických městech, jako je New York, Boston a Chicago, mnoho čtvrtí vyrostlo kolem sítě hustě obydlených ulic a bývá v nich veřejná doprava.

Ale rychle rostoucí novější města jako Atlanta, Dallas nebo Phoenix jsou obklopena rozlehlými předměstími, do kterých se dá dostat jen autem. Roli také hrají horká léta, kdy lidé prostě chuť chodit nemají.

Shrikhandeová vypráví, že když studovala ve Filadelfii, auto neměla a hodně chodila pěšky. Ale v Atlantě je závislost na autě cenou za to, že je tam například hezčí počasí a že může žít obklopena zelení.

Zdraví je jen jedním z faktorů, proč urbanisté hledají alternativy k městům, jejichž obyvatelé se bez automobilů neobejdou. Roli také hraje vysoká cena pohonných hmot, snaha stavět hustší zástavbu a ochrana životního prostředí.

V Atlantě se lidé v poslední době stěhují zpět do čtvrtí obklopujících centrum. A otázka, jak změnit poměry z nynější závislosti na autech ve prospěch většího počtu chodníků, stezek pro cyklisty, se stále více politizuje.

Skupiny zabývající se ochranou životního prostředí a zdravějším způsobem života lobbují za to, aby byl na federální úrovni přijat zákon, který by zohledňoval jiné způsoby dopravy než auta.

V zemi, kde automobil je symbolem svobody, zástupci dopravní a stavební lobby nazývají alternativy sociálním inženýrstvím nebo snahou podkopat ducha Spojených států.

I tak se ale v Atlantě možná v budoucnu nynější situace změní v neprospěch automobilů. Město se například zabývá myšlenkou vybudovat dráhu, která by severní předměstí propojila s centrem.

"Trávit týden co týden řadu hodin v autě mé děti naprosto ničí," říká Krystal Barrettová, která své dva syny každý den vozí do školy přes atlantská severní předměstí. Když je dobrý den, zabere to 45 minut.

Barrettovi se chtějí přestěhovat někam, kde by to bylo blíž do školy, do práce i do kostela. Mezitím Barrettová se svými kluky na cestě ze školy domů zastavuje u hřiště, aby se tam mohli vyřádit.

Ale jiní lidé za volantem říkají, že na ježdění autem si natolik zvykli, že o tom už ani nepřemýšlejí. Francis Charfauros, manažer kavárny v arizonském Scottsdalu říká, že do své předchozí práce jezdil autem, i když to měl jen několik metrů. "A nevím proč," krčí rameny a dodává, že to je věc kulturních zvyklostí.

Foto: ČTK/AP a Profimedia