Po více než dvaceti letech jsem minulou sobotu s rodinou navštívil zoologickou zahradu na 26. třídě v Havaně, to kouzelné místo, na které se kubánské děti tak dychtivě těší, hlavně když se jdou poprvé v životě podívat na zvířata, jež člověka na Zemi doprovázejí.
Hned u vstupu na nás čekala spousta prodavačů, kteří nabízeli rozmanitý sortiment předmětů - od balonků, nafukovacích panáčků, plastových motorek a náklaďáků, míčů a dětských mobilních telefonů až po látkové loutky a figurky, kterými se hýbe pomocí drátů a nití, většinou vyrobené novopečenými soukromníky.
Jiní prodávali bonbony, sušenky, oplatky, žvýkačky a nechyběli ani tradiční prodavači burských oříšků a fotografové, kteří dělali fotografie na počkání. Na několika místech signalizovali obří myšáci Mickey, kačeři Donaldové a dětská hudba, že se tam slaví narozeniny.
Gastronomická nabídka parku sestávala pouze ze sendvičů s kroketami a instantními nápoji. Vláček, jediná to atrakce, jezdí na dvoukilometrové trati po obvodu západní strany zoo až do stanice, která se jmenuje Jižní kavárna. Dříve možná poskytovala nějaké služby, ale nyní slouží pouze jako stanice, na níž všichni vystoupí. Ti, kteří se chtějí vrátit na místo, z něhož vyjeli, se musejí znovu postavit do fronty a zaplatit.
My jsme se zpět vrátili pěšky, abychom se mohli podívat na zvířata. Slon, který tu býval před dvaceti lety, už tam nebyl a nebyl tam místo něho ani žádný další. Ve výběhu pro lvy zbyli jen dva, spali na boku a vypadali jako mrtví. Levhart drtil v zubech koňské žebro - pohled na červené maso fascinoval nejednoho návštěvníka.
Opice v klecích obklopené shnilými saláty a rajčaty natahovaly ruce a žebraly sušenky, oplatky a bonbony. Děti jim je házely, a když nedopadly až do klece, opičáci si je přistrkovali klacíky, dokud se jim nepodařilo je sebrat rukama.
Tři krokodýli střední velikosti se nořili do vody a zase z ní vylézali, několik hus spěchalo k lidem, kteří se objevili u rybníčku, a snažily se ulovit nějakou dobrotu. Medvěd hnědý se ze svého brlohu udiveně koukal na dav lidí, jako by nechápal, kde se to ocitl.
Neviděli jsme však žádné želvy, žirafy, velbloudy, šakaly, antilopy, hady ani hyeny, marně jsme hledali orly, nosorožce, veverky, pštrosy, papoušky, skunky, pávy a chyběla i spousta dalších zvířat, která své malé dceři budu muset ukázat na obrázcích v knížkách.
