V Mexiku, nebývale znečištěné megapoli, vane vítr "zelené revoluce". Střechy a balkony se pozvolna odívají do zeleně a na ulicích se zmocňuje nadvlády nad čtyřmi miliony automobilů "zelená" doprava.
"Je to náš hlas ve prospěch životního prostředí," prohlašuje třiatřicetiletý architekt Elias Cattan a ukazuje na své hlávkové saláty, cibuli a papriku, které rostou na balkoně jeho kanceláře v nejvyšším patře domu v módní čtvrti Condesa. "Je to okénko do budoucnosti, důležité je obnovit naše pouto s půdou," pokračuje a zavlažuje své rostlinky jemným postřikem.
Stejně jako rostoucí počet chilangos, jak se říká obyvatelům Mexika, jezdí Elias do práce na kole uprostřed ustavičných zácp na hlavních ulicích.
Mexiko, které ležící ve výšce asi 2240 metrů nad mořem, označila před dvaceti lety OSN za nejznečištěnější město planety. Tehdy byl vzduch tak škodlivý, že nebylo vzácností spatřit ptáky padající mrtvé k zemi.
I dnes mexická metropole vykazuje znepokojivou míru znečištění, ale již v žebříčku klesla za desáté místo. Stalo se tak díky uzavření podniků znečišťujících životní prostředí a značnému omezení emisí oxidu uhličitého, ale rovněž proto, že v jiných městech začala být situace ještě horší.
Levicová vláda vyhlásila v roce 2007 "zelený plán", jehož cílem je Mexiko ozdravit.
Město zasadilo 500 tisíc stromů, zvýšilo počet půjčoven jízdních kol, zahájilo provoz na nové lince metra a zavedlo dopravu "eko" autobusů jezdících na stlačený zemní plyn a v centru města elektrotaxi.
Před nedávnem byly zpřísněny podmínky pro provoz starých automobilů. V parku Chapultepec lze v rámci operace vyhlášené radnicí vždy první neděli v měsíci vyměnit prázdné lahve a starý papír za zeleninu.
Avšak chilangos nečekali na radnici a sami přispěli svou hřivnou. Sdružení VerdMX založilo obrovské vertikální zahrady v několika částech města, mimo jiné "zelenou archu" na frekventované třídě Chapultepec. Zahradničení se dnes věnuje čím dál tím více lidí a radnice i některá sdružení nabízejí kursy pěstování rostlin v budovách.
"Je to snadné, zábavné a ekonomické," říká Liliana Balcazarová, zástupkyně ředitelky středisek poskytujících školení v oblasti životního prostředí. "Můžete to uplatňovat všude, kde máte denně aspoň pět až šest hodin slunečního svitu," ujišťuje. "Jste ve městě, ale máte pocit, že jste se tak trochu ocitli na venkově," dodává a vychvaluje kladný vliv těchto kultur na životní prostředí, ale také jejich užitečnost z hlediska zdravé výživy v zemi, kde prudce stoupá počet obézních.
Třiačtyřicetiletá Gabriela Vargasová, bývalá fotografka, si ze svého hobby, jemuž se začala věnovat před 12 lety, učinila povolání.
"Patřila jsem tehdy k těm bláznům, kteří si pěstovali v bytě salát. Od té doby to začalo být běžné," říká. Vargasová se stala ředitelkou projektu "Pěstuj město". Toto sdružení poskytuje rady v zahradničení školám, institucím i soukromým osobám.
Nyní se Gabriela Vargasová věnuje sázení stromů. Loni jich její sdružení zasadilo v několika čtvrtích na 6000.
Dnes se Mexiko pozvolna zelená, ale aglomerace v údolí jsou stále pod šedavou čepicí. Emise oxidu uhlíku se za 20 let snížily o 90 procent, ale stále je tu vysoké množství ozónu a emisí prachu.
Pokud jde o ozón, v posledních deseti letech jeho množství stále klesá, uvádí ředitel služby kontrolující kvalitu vzduchu ve městě Armando Retama. "Pokud bude tato tendence pokračovat, bude problém znečištění ovzduší v Mexiku vyřešen do deseti let," ujišťuje.
