Zrušme embargo vůči Kubě, vyzývá část Kongresu USA

Z Fidela Castra se stal politický důchodce, ale americké embargo vůči Kubě vyhlášené před 46 lety stále platí. Podle 104 poslanců Sněmovny reprezentantů uzrál čas na změnu. Apel členů dolní komory Kongresu zazněl včera, tedy ještě týž den, kdy  Castro oznámil rezignaci na své nejvyšší úřady. Svítá Kubáncům s Raúlem na lepší časy?

„Po padesáti letech nastal čas přemýšlet a jednat nově," praví se ve výzvě poslanců adresované šéfce americké diplomacie Condoleezze Riceové. Změna ve vedení v Havaně je podle jejich mínění „příležitostí k nekompromisnímu přezkoumání americké politiky ke Kubě".

Podle poslanců, kteří patří jak do demokratického, tak republikánského tábora, dosavadní kubánská politika Washingtonu selhala. Téměř půl století se USA snaží vyvolat na Kubě změny pomocí sankcí a diplomatické izolace. Ukázalo se však, že jimi nic nezmohly.

Naše politika nás v tomto rozhodujícím okamžiku nechává bez vlivu, což není ku prospěchu ani zájmům USA, ani prostých Kubánců, zdůrazňují poslanci. Petičníci tvoří zhruba čtvrtinu  ze Sněmovny reprezentantů čítající 435 členů.

S embargem zůstaly USA osamoceny

USA uvalily na komunistickou Kubu rozsáhlé hospodářské embargo roku 1962. Bílý dům včera prohlásil, že ho prozatím neuvolní.

Americký prezident naopak požadoval vytvoření demokratických poměrů na Kubě. Je to přechodné období a měl by to být začátek přechodu k demokracii, uvedl George Bush.

Washington sankce proti Castrovu režimu přitvrdil v roce 1996; stalo se tak v reakci na sestřelení dvou civilních letadel patřících kubánské exilové organizaci v Miami na Floridě. Ke stávajícímu zákonu přijal Kongres dodatek, Cuban Liberty and Democratic Solidarity Act, navržený Jessem Helmsomem a Danem Burtonem. Je znám pod názvem Helms-Burtonův zákon (Helms-Burton Act).

Zákon zakazuje investice a obchody s Kubou nejen americkým, ale všem cizím firmám a při porušení zákona je jim následně znemožněno obchodování s USA. Zprvu platilo embargo i pro potraviny a léky, ale i pod tlakem celosvětové kritiky byly tyto komodity roku 2000 z embarga vyjmuty.

Na mezinárodním poli nenašly USA pro Helm-Burtonův zákon podporu, otevřeně ho odsoudila dlouhá řada zemí a organizací: EU, Rada Evropy, Kanada, Mexiko...

Tonoucí se stébla chytá - Raúl jako naděje

Kuba se pod Castrovým vedením stala mimo jiné ukázkovou zemí v oblasti vzdělávání či zdravotnictví. Současně ji však Máximo Líder srazil hospodářsky na dno. Ještě generace se nejspíše budou přít o to, jakou míru viny měly na zbídačení Kuby embargo Spojených států a diktátorské plánované hospodářství. Raúl Castro, který zřejmě stane v čele Kuby poté, co v úterý jeho bratr Fidel rezignoval na znovuzvolení předsedou Státní rady, je pragmatický a dělá si větší hlavu s tím, jak zajistit Kubáncům jídlo než jak šířit revoluci do zahraničí.

Raúl by mohl by znamenat paprsek naděje pro obyvatele ostrova, kteří jsou otráveni politickou rétorikou a každodenní dřinou ve snaze uspět ve zničené, státem řízené ekonomice.

Jako úřadující hlava státu od chvíle, kdy mu Fidel před 19 měsíci dočasně předal své pravomoci, dodával Raúl Kubáncům odvahu, aby otevřeně diskutovali o nedostatcích komunistického systému na ostrově. A pokud se naplní předpoklady a on stane v čele země, bude před ním stát herkulovský úkol, totiž vyřešit ekonomické potíže ostrova.

Konec „turistického apartheidu"

Raúl sice udělal jen něco málo změn, přesto však vzbudil očekávání, že Kubánci budou moci brzy volně nakupovat a prodávat svoje domy, cestovat do zahraničí a pobývat v hotelech a na plážích, kam nyní mohou vstupovat pouze cizinci.

Prudký růst turismu v půli devadesátých let minulého století měl pro ostrovany dalekosáhlé hospodářské a sociální dopady a vyvolal spekulace o ekonomice dvou tříd. Podporoval se také „turistický apartheid", jak Kubánci označují své oddělování od zahraničních návštěvníků.

V prosinci generál Castro řekl, že na Kubě je příliš mnoho zákazů .Tento pocit má většina Kubánců, kteří potřebují povolení vlády téměř ke všemu, co dělají, počínaje nákupem auta až po práci klauna nebo čističe bot.

Raúl připustil, že platy v zemi jsou velmi nízké. Vyzval ke "strukturálním změnám" v zemědělství, aby se zvedl objem potravin a snížila se závislost ostrova na dovozu. A také řekl, že Kuba je otevřena novým zahraničím investicím.

Kudy kudy cestička...

Zatím se neočekává, že by šestasedmdesátiletý Raúl následoval příkladu Číny a uvolnil tržní ekonomiku, alespoň ne dokud bude žít jeho bratr. Dokonce slíbil ještě více socialismu. "Výzvy, které jsou před námi, jsou ohromné, ale nikdo nemůže pochybovat o přesvědčení našeho lidu, že jen díky socialismu můžeme potíže překonat a zachovat si socialistické výdobytky za půl století revoluce," prohlásil loni.

Úhlavnímu nepříteli, totiž vládě Spojených států, nabídl olivovou ratolest, když v červenci loňského roku poznamenal, že Havana je otevřena rozhovorům o ukončení více než čtyř desítek let nepřátelství. Ovšem až po odchodu George Bushe z Bílého domu.

Raúlovo osvícení: Fazole důležitější než zbraně

Svého času byl sice považován za neúprosného stalinistu a nejspolehlivějšího přítele Kremlu na Kubě, ale říká se o něm, že se stal pragmatičtějším poté, co pád Sovětského svazu zahnal ostrov na pokraj hospodářského chaosu.

"Fazole jsou důležitější než děla," prohlásil Raúl během krize, která přinutila piloty nechat svoje migy zavážet do hangáru s pomocí koňských spřežení. Důvod byl prostý: nedostatek pohonných hmot.
Jako obdivovatel čínského ekonomického boomu bude možná Raúl nakloněn uvolnění státní kontroly nad kubánskou ekonomikou při zachování vlády jedné strany - té komunistické.

Foto: AP, Reuters a Profimedia