Afghánská vláda dnes oznámila zřízení prvního národního parku v zemi. Je jím oblast unikátní soustavy azurově modrých jezer, nacházející se v západním předhůří pohoří Hindúkuš.
Rezervace Bande Amír byla vyhlášena v Den země, který se celosvětově slaví 22. dubna. Vládní rozhodnutí musí ještě ratifikovat afghánský parlament.
Šestice jezer, jež leží v nadmořské výšce kolem tří tisíc metrů nad mořem a tvoří jedenáct kilometrů dlouhou kaskádu, byla před nástupem fundamentalistického režimu Talibanu v roce 1996 oblíbenou turistickou destinací.
Již v 70. letech se uvažovalo o vyhlášení národního parku na tomto místě v provincii Bámján, ale tehdejší plány se nikdy nerealizovaly. Situace v oblasti se přitom postupně zhoršovala, jak Afghánistán pohlcovala jedna válka za druhou.
Daleko od fronty
V 80. letech, kdy v zemi bojovaly sovětské oddíly s muslimskými gerilami, byl v Bande Amíru zastřelen poslední levhart sněžný. V roce 2001, v posledním roce vlády Talibanu, byly v nedalekém údolí Bámján vyhozeny do povětří 1500 let staré obří sochy Buddhů považované Talibanem za urážku islámu.
V současnosti je nicméně provincie Bámján vzdálena bojům, které svádějí povstalci Talibanu s mezinárodními a afghánskými jednotkami především na východě a jihu země, a afghánští turisté se začínají na místo vracet. Místní podnikatelé očekávají jejich zvýšený příliv již v letních měsících a úřady doufají, že se k nim časem připojí i turisté zahraniční.
K jezerům je to ovšem z metropole Kábulu den jízdy autem po hrbolatých prašných cestách, které jsou stále považovány pro cizince za nebezpečné. A v nejbližším městě je jen jedna nezpevněná přistávací dráha.
Každé z jezer je zakončeno přírodní hrází obrostlou mechem, vrbami a vodními rostlinami, přes kterou voda přepadá do dalšího jezera. Podobné přírodní přehrady vytvořené usazenou horninou travertinem se nacházejí jen na několika málo místech na světě, z nichž většina je na seznamu světového dědictví UNESCO. Tam by se rád v budoucnu dostal i první afghánský národní park.
Aspoň uvidíme bohaté lidi
Mokřady na okraji jezer jsou útočištěm pro stěhovavé ptáky v okolním vyprahlém území. Vzácností je pěnkavák afghánský, který nežije v žádné jiné lokalitě světa. Studie v oblasti parku prokázaly i výskyt kozorožce, ovce kruhorohé, vlka či lišky.
"Jsme velmi chudí lidé. Pokud toto otevře bránu pro bohaté návštěvníky, přinejmenším uvidíme, jak vypadají," prohlásil vesničan žijící na území nově zřízené rezervace Saíd Abdal Džaafar.
Přesvědčit 20 tisíc obyvatel národního parku Bande Amír, aby projekt sponzorovaný z převážné většiny americkou Agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID) podpořili, však nebyl lehký úkol. Zakázán musel být oblíbený lov ryb pomocí ručních granátů a kontrolováno je spásání porostu kolem okrajů jezer, na němž jsou stáda místních zemědělců závislá.
Otázkou pro budoucnost zůstává, zda se Bande Amír podaří i nadále uchránit před násilím rozšiřujícím se postupně do dalších částí Afghánistánu. I přes současnou nepříznivou situaci v zemi však afghánské úřady plánují vytvoření dalších národních parků, včetně kupříkladu ochrany přírody v pohoří Pamír.
Foto: Profimedia
