AKP se hodlá pustit do křížku s armádou

Vládnoucí strana AKP, povzbuzená výrazným vítězstvím ve volbách, se tváří čím dál tím sebevědoměji a vypadá to, že se hodlá pustit do boje o prezidenta se stejným kandidátem. Jmenuje se Abdullah Gül a jeho kandidatura de facto zapříčinila červencové předčasné volby. Bude tedy Erdoğan riskovat nový střet s armádou?

Armáda, strážce sekulární tradice v Turecku, bude mít tentokrát v konfliktu s AKP těžkou pozici. Vojáci už jednou Gülovu volbu pomohli zablokovat, když v dubnu vydali memorandum o ohrožení sekulárního charakteru státu. Premiér Erdoğan tehdy musel uspořádat nové volby, protože Gül dvakrát neprošel neochotným parlamentem.

Třiapadesátiletý šéf konzervativní Strany pro spravedlnost a rozvoj (Adalet ve kalkinma partisi; AKP) Recep Tayyip Erdoğan dokázal získat téměř polovinu hlasů v nedělních volbách. Ve středu jeho ministr zahraničí a vicepremiér Gül (56) označil toto vítězství za potvrzení své prezidentské kandidatury lidem.

Armádě a zbytku tureckého sekulárního establishmentu nevoní Gülova islamistická minulost ani fakt, že jeho žena nosí tradiční muslimský šátek. Bojí se, že pokud Gül usedne do prezidentského křesla, stane se sekulární Turecko minulostí.

Güla dnes postrčilo směrem k nejvyšší státní funkci prohlášení šéfa nacionalistické strany MHP Devleta Bahçeliho v parlamentu. Podle agentury Reuters prohlásil, že jeho sedmdesát poslanců bude přítomno volbě hlavy státu, která by se měla konat v srpnu nebo v září.

AKP má z 550 křesel parlamentu 340. Aby mohli poslanci zvolit prezidenta, musí být přítomno 367 poslanců. Pokud není, prezidentský kandidát nemá nárok ucházet se o funkci.

Jestliže by MHP neopustila zasedání, stačila by AKP ve třetím kole pouze nadpoloviční většina poslanců ke zvolení hlavy státu. A tu AKP má. Gül by pak mohl nahradit přesluhujícího Ahmeta Necdeta Sezera a stát se prezidentem republiky - ale hlavně nejvyšším armádním velitelem.

Turecká lira se vůči dolaru propadla, v obavách z nového napětí a nestability, o tři procenta. Podílové fondy dokonce o pět.

Armáda má stále několik možností. Nikdo prozatím neočekává tu nejhorší: tanky v ulicích jako na počátku osmdesátých let. Vláda bude totiž potřebovat vyřešit problém Kypru a hlavně kurdskou otázku, aby si udržela přízeň voličů (MHP patří mezi zavilé nepřátele Kurdů). A k tomu potřebuje armádu.

Vojáci by se také mohli vehementně bránit reformám, které jsou potřeba pro vstup Turecka do Evropské unie, protože Brusel odmítá jakýkoli státní model, kde by armáda hovořila do politiky.

Na fotografii: Abdullah Gül na tiskové konfereci, kde oznámil svůj úmysl znovu kandidovat na prezidenta Turecka, 25. červenec 2005.

FOTO: REUTERS