Afghánistán
Američanům pomůže v ústupu i sovětský inženýrský zázrak
21.01.2014 07:15
Je v tom jistá ironie. Přesně 50 let poté, co byl slavnostně otevřen tunel Salang na strategické spojnici mezi Kábulem a severním Afghánistánem, bude toto dílo maximálně vytíženo při stahování Američanů a jejich spojenců v NATO ze země. Před půl stoletím byl tunel oslavován jako úžasné dílo sovětských inženýrů. Bylo svého druhu i nejvýše položeným - 3878 metrů nad mořem.
Moskva kdysi tunel darovala afghánskému lidu, byť byl na základě dohody z roku 1955 společným dílem obou zemí. V čase sovětské invaze pod Hindúkušem se trasa stala pro sovětské vojáky opakovaně smrtelnou pastí.
K největší tragédii došlo roku 1982, kdy po údajném výbuchu cisterny uvnitř tunelu zahynulo podle různých oficiálních údajů 175 lidí. Neoficiálně se však někdy hovoří až o tisícovce, Sovětů i Afghánců.
Tunel je hlavní spojnicí na severojižní Afghánské trase. Dílo zkrátilo cestu po ní ze zhruba 72 hodin na 10 hodin a současně ušetřilo vozidlům 300 kilometrů trasy.
Po pádu Talibanu roku 2001 našli tunel v troskách. Byla to neprůchodná díra v hoře, řekl tehdy afghánský generál Muhammad Abdul Radžá, který dostal Salang na starost. Tunel nesl stopy výbuchů, strop byl na mnoha místech zřícený.
Byly zničeny také všechny technické systémy - osvětlení, topení, ventilace. Ze stropu tekla voda.
Během čtyř let dílo opět zprovoznili, ale jen provizorně. Jízda trasou dlouhou 2,6 kilometru byla hororem ve tmě.
Protijedoucí auto bylo možné spatřit na "bezpečnou" vzdálenost, jen když mělo zapnutá světla. Často tomu tak nebylo. Výška i šířka tunelu jsou necelých sedm metrů, směrem vzhůru se tubus zužuje.
Vedle střetů vozidel umírali ještě nedávno v tunelu lidé také udušením.
Spolu s tím, jak se blížilo závěrečné masové stahování téměř všech západních jednotek z Afghánistánu, jež je naplánováno na letošek, rostl i zájem Američanů a NATO o sovětský tunel.
Pákistán, přes který vedou od roku 2001 hlavní pozemní trasy k zásobování amerických jednotek, je už nějaký čas pro kolony nákladních aut hodně horkou půdou.
Takřka vše, co je spojeno s Američany, zde naráží na odpor až nenávist. Přispěly k tomu i četné útoky amerických dronů na islamistické radikály na území Pákistánu, při nichž umírají i civilisté.
Vláda v Islámábádu už dvakrát zastavila transport materiálů z přístavu v Karáčí přes své území. Ze dvou hlavních spojnic do Afghánistánu funguje už více či méně jen jedna, jež vede přes Balúčistán.
Kolony kamionů a cisteren s pohonnými hmotami pronajatých Pentagonem jsou navíc velmi snadným terčem útoků džihádistů, kteří napadají transporty jak za jízdy, tak na parkovištích.
Trasa ven z Afghánistánu směrem na sever tak nabyla na důležitosti. Po plus minus pěti tisících kilometrech dorazí nákladní auta od Salangu až do přístavů v Pobaltí. Cesta přes středoasijské republiky a Rusko vyjde sice mnohem dráže než přes Pákistán, ale je bezpečná.
Inženýři armády USA začali roku 2012 tunel renovovat. Zlepšili jeho ventilaci, rozmístili v něm světla a zpevnili ho. Na vozovku položili tenkou vrstvu asfaltu.
"Když jsme začali, byl tunel ve velmi špatném stavu," řekl televizi NBC projektový inženýr James Fielding. Každých 20, 30 metrů byly podle něj v zemi tak hluboké díry, že by v nich uvízl náklaďák. A to se také neustále dělo. Jedna nehoda v tunelu stíhala druhou. Řidiči museli někdy čekat celé dny, než do něj mohli vjet.
Začátkem letošního ledna bylo dílo, do kterého Američané investovali 19,5 milionu dolarů, předáno k užívání.
Tunelem se nyní jezdí vždy jen jedním směrem. K nehodám v něm dochází stále, ale jsou mnohem méně časté než kdysi.
Sověti kdysi stavěli Salang na kapacitu dva tisíce vozidel denně. Postupně jich však bylo až šestkrát více. Pravidla silničního provozu v něm přitom dodržoval málokdo.
Správci tunelu uvádějí, že by na jeho úplnou a kvalitní rekonstrukci potřebovali asi 100 milionů dolarů.
Vláda v Kábulu na něj však ze svého rozpočtu vyčleňuje kolem tří milionů dolarů ročně.
Jako nejlepší řešení se jeví postavit druhý tunel. Příslušné studie zahájila Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) v květnu 2012. Odhaduje se, že stavba dalšího tunelu by mohla přijít na miliardu dolarů.
S plánováním severních tras pro zásobování a stahování jednotek NATO v Afghánistánu se začalo roku 2009. Hlavně pro bývalé sovětské republiky ve Střední Asii to znamená vítaný příjem milionů dolarů za tranzit.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.