Za uznání genocidy
Arménský prezident chce normalizovat vztahy s Tureckem

Arménie je připravena normalizovat vztahy s Tureckem, zatížené krvavým dědictvím masakru Arménů osmanskými Turky v letech první světové války. Arménský prezident Serž Sargsjan řekl, že obnovení rozhovorů mezi Ankarou a Jerevanem nesmí mít žádné předběžné podmínky. Arménie prý nebude trvat na tom, aby Turci uznali vraždění Arménů za genocidu.

V pátek se do Jerevanu sjede šedesát zahraničních delegací, aby si jejich členové připomněli vyvražďování Arménů v letech 1915-1923, při němž podle Jerevanu zahynulo zhruba 1,5 milionu lidí. Arménie, a s ní dalších 22 států světa, masakr označuje za genocidu. Turecko masakry nezpochybňuje, mrtvé ale označuje za oběti válečného chaosu a termín genocida odmítá.

"Měli bychom nakonec s Tureckem mít normální vztahy a k navázání těchto vztahů by mělo dojít bez jakýchkoli předběžných podmínek," řekl dnes arménský prezident novinářům v Jerevanu. Stažení návrhu mezistátní smlouvy z parlamentu mělo podle Sargsjana vyslat Turecku politický signál. "Na ratifikaci máme zájem, ale do tance musejí být dva," poznamenal prezident.

Turecko a Arménie dlouho připravovaly mírovou smlouvu, už v roce 2009 se obě země dohodly na obnovení diplomatických vztahů a na otevření hranic. Ratifikace smlouvy ale v Jerevanu i v Ankaře vázla a obě strany se začaly obviňovat z doplňování nepřijatelných dodatků. Před dvěma měsíci nakonec Sargsjan návrh turecko-arménské dohody z parlamentu stáhl.