Asad prý získal v syrských volbách 88 procent hlasů

Zahraničí
4. 6. 2014 21:35
Bašár Asad s manželkou Asmou při hlasování.
Bašár Asad s manželkou Asmou při hlasování.

Dosavadní syrský prezident Bašár Asad podle předsedy parlamentu získal v úterních prezidentských volbách 88,7 procenta odevzdaných hlasů a obhájil tak prezidentský mandát. K urnám údajně přišlo 73,42 procent oprávněných voličů.

Asad tak získal již třetí sedmiletý mandát. Opozice a její spojenci úterní hlasování označují za frašku, protože Damašek je uspořádal bez ohledu na 160 tisíc obětí tříletého konfliktu, který stále pokračuje. Evropská unie volby považuje za nelegální, spojenci Damašku naopak za demokratické. USA syrské prezidentské volby za dané situace označují za nesmyslné.

Asadovi protikandidáti, zákonodárce za Damašek a příslušník tolerované opozice Hasan Núrí a jeho kolega z parlamentu za město Halab Máhir Hadždžar, získali prý 4,3 respektive 3,2 procenta hlasů. Zveřejněná účast odpovídá zhruba 11,6 milionu voličů. Podle nevládních organizací přišli při oslavách znovuzvolení prezidenta v hlavním městě o život již tři lidé.

Volby v Damašku."Miliony Syřanů šly volit navzdory terorismu a bombám, aby zajistily nový mandát Bašáru Asadovi, který potrvá do roku 2021. Lidé vzali volební místnosti útokem, což dokazuje odpovědnost lidí vůči teroristické válce, v níž Sýrie bojuje," napsal syrský deník Al-Vatan. Sýrie k volbám přizvala pozorovatele ze spojeneckých zemí jako Írán, Rusko a Venezuela.

Tito spojenci vydali prohlášení, v němž označili volby za demokratické a spravedlivé a za prostředek, který Sýrii dovede ke stabilitě. Prohlášení přečetl Aláeddín Borúdžerdí z bezpečnostního výboru íránského parlamentu. Text viní USA a jejich spojence z páchaní zločinů proti Syřanům. "Volby se konaly v čase daném ústavou a byly demokratické," řekl Borúdžerdí.

Evropská unie, která patří ke spojencům opozice, je ale jiného názoru. Šéfka její diplomacie Catherine Ashtonová konstatovala, že volby byly "nelegální a podkopaly politické snahy najít řešení hrozného konfliktu". "Vyzýváme režim, aby obnovil skutečná politická jednání," uvedla Ashtonová.

Americký ministr zahraničí John Kerry v Bejrútu k syrským volbám řekl, že jsou nesmyslné. "Nemůžete pořádat volby tam, kde miliony lidí volit nemohou, kde neexistuje žádná volební soutěž a lidé nemají na vybranou," řekl Kerry. Požádal Asadovy spojence Rusko, Írán a libanonský Hizballáh, aby pomohly syrský konflikt ukončit.

Volby v Damašku.V úterý byla hlasovací doba o pět hodin prodloužena údajně kvůli velkému zájmu voličů, hlasovalo se tak až do půlnoci místního času. U volebních místností se sice tvořily fronty, avšak ulice Damašku byly téměř prázdné, protože v dálce byla slyšet střelba.

Exilová opozice oznámila, že na damašská předměstí dopadlo v úterý 130 dělostřeleckých granátů a o život přišli tři lidé. Sýrie kvůli volbám nevyhlásila pracovní volno, takže mnoho lidí hlasovalo na pracovišti. Volilo se na 40 procentech území, které ovládá vláda a na němž žije asi 60 procent obyvatelstva. Dvěma Asadovým soupeřům Hasanovi Núrímu a jeho kolegovi z parlamentu Máhirovi Hadždžarovi se nedávaly žádné šance, jejich jména byla neznámá i pro mnohé Syřany.

Vůdce exilové opoziční koalice Ahmad Džarba prohlásil, že Syřané se báli nevolit. "Zúčastnili se té maškarády, protože diktátoři se nevolí, drží si svou moc silou a šířením strachu," řekl Džarba.

Bašár Asad(48):

- Syn dlouholetého prezidenta země Háfize Asada je prezidentem Sýrie téměř 14 let, od července 2000. Hlavou státu je i více než tři roky po zahájení občanské války v zemi, která si od března 2011 vyžádala přes 150 tisíc mrtvých a miliony uprchlíků.

- Asad byl dvakrát zvolen v referendech (2000 a 2007); vždy získal přes 97 procent hlasů. Prezident je volen obyvatelstvem na sedm let.
- Po nástupu k moci v roce 2000 Asad částečně zreformoval ekonomiku (povoleny například soukromé banky), zpočátku si ale ponechal kontrolu nad politikou, kterou ovládala jeho stran Baas.
- Sýrie pod Asadovým vedením se již před občanskou válkou dostala do mezinárodní izolace na základě obvinění USA, že chce destabilizovat Irák a Libanon, že podporuje terorismus a vyvíjí zbraně hromadného ničení.
- Další těžké období nastalo pro Asada po zavraždění libanonského expremiéra Rafíka Harírího v únoru 2005, do které byli údajně zapleteni vysocí syrští činitelé. Demonstrace Libanonců a zahraniční tlak si v dubnu 2005 vynutily po téměř třech desetiletích odchod syrských vojsk z Libanonu.
- Asadova vláda v již probíhající válce zrušila v dubnu 2011 výjimečný stav, který platil od 8. března 1963. V únoru 2012 byla v referendu schválena nová ústava, která zrušila vedoucí úlohu vládnoucí strany Baas a umožnila více kandidátů na prezidenta.
- Šestnáctým prezidentem Sýrie se stal v červenci 2000, měsíc po smrti svého otce Háfize Asada. V prezidentském referendu tehdy získal 97,3 procenta hlasů, v následném v květnu 2007 získal 97,6 procenta hlasů.
- Bašár Asad se narodil 11. září 1965. Vystudoval medicínu na Damašské univerzitě a poté se čtyři roky věnoval očnímu lékařství ve vojenské nemocnici v Tišrínu. Další dva roky studoval oční chirurgii v Londýně.
- Po automobilové nehodě, při které v lednu 1994 zemřel jeho starší bratr inženýr Basil Asad, se Bašár Asad vrátil do Damašku a vstoupil na vojenskou akademii ve městě Homs severně od Damašku. Působil jako velitel tankové brigády a velel republikánským gardám. V červnu 2000 se stal šéfem vládní strany Baas.
- Příslušník šíitské sekty alávitů se zajímá o počítače, sport, koně či automobilismus. Od prosince 2000 je ženatý, má dva syny a dceru.

Autor: AFP, ČTK Foto: ČTK/AP , Tomáš Halász, Dusan Vranic

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ