Sýrie dnes oznámila, že přijala ruský návrh, aby předala své chemické zbraně mezinárodnímu společenství ke zničení, a zabránila tak plánovanému americkému vojenskému útoku. Kreml uvedl, že už s Damaškem pracuje na konkrétním plánu, jak tak učinit. Pokud k tomu opravdu dojde, bude v praxi zajišťování a odstraňování chemických zbraní v Sýrii velmi obtížné, ne-li nemožné. Ve svých analýzách o tom dnes píše agentura Reuters a zpravodajský server BBC.
Sýrie nikdy nepodepsala Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní (CWC), která je v platnosti od dubna 1997 a která zakazuje výrobu a použití chemických zbraní.
Už v roce 1925 se však Damašek připojil k o něco mírnější Ženevské dohodě zakazující používání chemických zbraní.
Má se za to, že Sýrie skladuje chemické zbraně na desítkách míst po celé zemi a pro zbrojní inspektory by uprostřed kruté občanské války bylo velmi nebezpečné pokoušet se arzenál zajistit. "Je to hezká myšlenka, ale její naplnění bude obtížné. Sýrie je teď uprostřed krvavé občanské války a masakruje vlastní občany.
Myslíte, že se zabíjením najednou přestane jen proto, aby inspektorům dovolila zajistit a zničit všechny chemické zbraně?" řekl agentuře Reuters nejmenovaný představitel americké administrativy.
Další velký problém představuje fakt, že svět toho o syrských chemických zbraních mnoho neví; neexistuje tedy nezávislý zdroj, s jehož pomocí by bylo možné informace syrského režimu beze zbytku ověřit.
Zbrojní inspektoři by jednali pouze na základě údajů od syrské vlády, což by jistě vyvolalo diskusi o tom, zda Asad skutečně přiznal celý svůj arzenál a zda někde potají neskrývá další chemické zbraně.
Na druhou stranu však odborníci vidí řadu možností, jak vystopovat skutečně všechny zbraně - nabízí se třeba srovnání skladových zásob s dokumenty o výrobě chemikálií a další křížové kontroly s různými typy vládních dokumentů. Takový postup by každopádně trval dlouhé měsíce.
Amy Smithsonová, odbornice na chemické a biologické zbraně z amerického Centra Jamese Martina v rozhovoru s agenturou Reuters připomněla, že autoritářské režimy v minulosti nikdy nepřekypovaly zvláštní upřímností pokud šlo o údaje o jejich zásobách zbraní hromadného ničení.
"Iráčané lhali až se jim od pusy prášilo. Dělali co mohli, aby tyto supertajné zbrojní programy udrželi pod pokličkou," tvrdí Smithsonová. Nijak zvlášť sdílná nebyla ani Libye.
Jeden z vysoce postavených dezertérů ze syrské armády agentuře Reuters nedávno popsal, že syrská armáda přesunula většinu chemických zbraní do oblastí ovládaných alávity v provincii Latakíja a do míst poblíž středozemního pobřeží.
Část arzenálu prý ale dál zůstává v Damašku a jeho okolí. Předseda amerického sboru náčelníků štábů Martin Dempsey minulý týden v Kongresu řekl, že se Asad snaží chemické zbraně udržet v bezpečí.
"Asad má chemický arzenál pod kontrolou, ale čas od času jej přesouvá. Bezpečnost a změna lokací uskladnění společně s velmi nejistou situací na bojišti, kde se angažuje i opozice, by znamenala obrovskou výzvu," řekl Reuters další nejmenovaný zdroj z okolí americké vlády.
Překážkou na cestě ke kýžené likvidaci syrských chemických zbraní se může stát i proces schvalování příslušné rezoluce v Radě bezpečnosti OSN, bez níž se plán nemůže uskutečnit.
Vášnivá diskuse se povede o to, jak ostré formulace bude rezoluce obsahovat a jaké sankce budou Sýrii hrozit v případě nesplnění podmínek, upozorňuje analytička BBC Bridget Kendallová. A velkou roli opět sehraje klíčový spojenec Sýrie - Rusko.
