Atatürkova "nebeská princezna" měla být průkopnicí emancipace

Zahraničí
22. 2. 2017 05:15
Mustafa Kemal zvaný Atatürk s adoptivní dcerou Sabihou Gökçenovou.
Mustafa Kemal zvaný Atatürk s adoptivní dcerou Sabihou Gökçenovou.

Turecko drží pozapomenutý světový primát - před osmdesáti lety vycvičilo první letkyni, která absolvovala vojenskou akademii a posléze se zapojila do ozbrojeného konfliktu. Sabiha Gökçenová, adoptivní dcera tureckého lídra Atatürka, se měla stát průkopnicí rozsáhlé emancipace. Souhra okolností ale nakonec rozhodla jinak.

Svůj rozhodující životní moment zažila Sabiha Gökçenová nikoli v boji, ale těsně poté, co se z něj s velkou slávou vrátila. Adoptivní otec Mustafa Kemal zvaný Atatürk (v překladu otec Turků) ji 29. října 1937, v den výročí turecké republiky, vzal na oficiální státní ples. Měl to dobře promyšlené. Sabihu ve slavnostní vojenské uniformě poslal za svým politickým rivalem, maršálem Fevzim Çakmakem. Políbila mu ruku a požádala ho, aby otevřel ženám dveře do armády. "Mnohé mladé dívky jsou připraveny obětovat nejlepší léta, aby mohly nosit tuto krásnou uniformu. Jestli budou moci sloužit, nebo ne, záleží jen na vašem rozhodnutí," píše v knize pamětí.

Maršála, který řídil armádu už za osmanského sultána, však nezlomil ani půvab mladé válečné hrdinky: "Dítě moje, nežádej po mně takové věci. Nesouhlasím s tím, aby se z žen a dívek stávaly vojákyně. Musejí přežít, aby národ mohl existovat," odpověděl. Pravidelně přijímat ženy pak turecká armáda začala až v sedmdesátých letech.

Předurčena pro létání

První turecká pilotka Sabiha Gökçenová (vlevo) v roce 1936.Zatímco mnohé slavné ženy si právo vykonávat profesi vyhrazenou do té doby mužům musely tvrdě vymoci, Sabiha Gökçenová měla jako protekční dítě dveře všude otevřené. Její adoptivní otec ji naopak podněcoval a ve skutečnosti tvrdě využíval k modernizaci turecké společnosti. Sabiha se narodila v chudé rodině, jejíž původ je dodnes předmětem spekulací. Dětství prožila ve městě Bursa a brzy přišla o oba rodiče, vychovávali ji sourozenci. Ve dvanácti letech toužila odejít studovat internátní školu a nebála se přednést během jeho návštěvy své přání samotnému Atatürkovi. Její odvaha na něj natolik zapůsobila, že dívku odvezl s sebou do Ankary a stala se jedním z jeho osmi adoptivních dětí.

Už od začátku ji vychovával zřejmě s cílem, že bude létat nebo alespoň skákat padákem. Příjmení Gökçen totiž Sabiha dostala v prosinci 1934 od právě Atatürka, začal totiž platit zákon, že každý turecký občan musí mít jméno a příjmení. Je odvozené od tureckého slova Gök, česky to znamená nebe a celý význam pak lze přeložit jako "blízká nebi". V květnu 1935 vzal Atatürk Sabihu na slavnostní zahájení činnosti první turecké letecké školy. Ceremonii doprovázely ukázky létání i seskoků padákem, Sabiha byla nadšená, a když se jí Atatürk zeptal, jestli chce být taky parašutistkou, odpověděla: "Jasně, třeba hned." Spíše než seskoky padákem ji ale lákalo létání a za pár měsíců hladce získala pilotní licenci. Létat se učila také v Rusku a ve školním roce 1936 až 1937 absolvovala studium na vojenské akademii.

Poslední bomba

Po výcviku se stala pilotkou u první eskadry v Eskişehiru, kde se na podzim 1937 účastnila své první a jediné bojové mise. Šlo o kontroverzní potlačení rebelie Kurdů a šíitských Alávitů v provincii Tunceli (kurdsky Dersim), kteří se odmítali podřídit nucenému přesídlování. V akcích proti nepříteli nalétala Sabiha 35 hodin a dle oficiálních záznamů se zvlášť vyznamenala svržením padesátikilogramové bomby na kolonu povstalců, čímž jim prý způsobila "značné ztráty". Návrat byl triumfální, její bombu oslavovaly noviny jako tu, která "symbolicky skoncovala s povstáním". Prominentní básník Behçet Kemal Çaglar jí věnoval článek nazvaný "Dcera Turků, dcera nebe, dcera Atatürkova", kde ji přirovnal k hrdinným bojovnicím turkických kmenů ještě z předislámských dob. Sám Atatürk pak k počínání své adoptivní dcery nešetřil slovy uznání: "Ukázala jsi celému světu, co dokážou mladé dívky jako ty. My Turci jsme vojenský národ, ženy a muži od sedmi do sedmdesáti let, všichni jsme vojáky."

Čtěte TÝDEN!

* Proč Atatürk tak vyhraněně prosazoval reformy a jak se stavěl k tradiční turecké společnosti?

* Měla Sabiha arménský původ? Jak ji Turci vnímají dnes?

* Za jakých okolností ze ženy dostávaly na paluby bojových letadel? Co na to jejich okolí?

ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY A CELÝ TEXT ČLÁNKU NAJDETE V NEJNOVĚJŠÍM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.

Autor: Tomáš VlachFoto: ČTK/AP

Další čtení

Trump bude přepisovat historii. Muzeum musí odstranit protiamerickou ideologii

Zahraničí
28. 3. 2025
ilustrační foto

 Ať se to neztratí. Americký soud žádá uchovat záznam z Trumpovy porady

Zahraničí
28. 3. 2025

Kyjev: Ukrajina i Rusko zastavily vzájemné útoky na energetické objekty

Zahraničí
27. 3. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ