Jistý muž z tichomořského ostrovního státu Kiribati se pustil do soudní bitvy s Novým Zélandem. Chce zde získat azyl, úřady mu ho ale zamítly. Prý se doma nemá čeho bát. On ale tvrdí opak - jeho domovině prý hrozí, že kvůli stoupající hladině oceánů zmizí pod vodou. Kiribaťan se chce soudní cestou stát oficiálním klimatickým uprchlíkem na Novém Zélandu.
Sedmatřicetiletý Ioane Teitiota pochází ze souostroví Kiribati, které má průměrnou výšku mírně přes dva metry nad mořem. Když přijde silný přiliv, tak se prý zkrátka nemáte kde schovat. Slaná voda kontaminuje pitnou vodu a ničí úrodu. Nic jako "klimatický uprchlík" ale zatím oficiálně neexistuje.
"Mezinárodní konvence o uprchlících se musí změnit a zahrnout i lidi, kteří prchají před klimatickými katastrofami. A to, co se stane na Kiribati během příštích 30ti let je katastrofa," tvrdí Michael Kidd, právní zástupce Ioanea Teitioty.
Klimatický či environmentální uprchlík zatím není definován v mezinárodním právu. Hovoří se o tom ale už dlouhou dobu. V současné chvíli má OSN na stole tento návrh:
"Environmentální migranti jsou lidé, kteří z důvodů vážných změn životního prostředí - které negativně ovlivňují jejich život - jsou nuceni opustit své domovy, nebo se tak dočasně či trvale rozhodnou a pohybují se mezi státy nebo uvnitř států."
Podle některých dramatických prognóz by se ve chvíli přijetí této definice mohlo sebrat a o klimatický azyl požádat třeba i 50 milionů lidí. Problémem totiž není jen stoupající hladina oceánu, ale třeba i rozšiřování pouští.
Miliony obyvatel subsaharské Afriky by pak třeba měly pádný argument pro vstup do Evropy. A jsou tu další rizika - Například opakující se sucha nebo povodně, bouře všeho druhu či zemětřesení.
Ostrovní státeček Tuvalu, který by také brzy mohl zmizet pod vodou, má s Novým Zélandem soukromou dohodu - Pokud ho moře spolkne, všech zhruba 11 tisíc jeho obyvatel dostane azyl. Přijmout klimatické uprchlíky z celých regionů se ale žádnému státu nechce.
