Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád se v poslední době nezastaví. Cestuje napříč regionem a snaží se omezovat rostoucí vliv „Velkého Satana", jak přezdívá Spojeným státům, v okolních zemích. Jeho další metou je dnes s Washingtonem spřátelený Ázerbájdžán. Přijel si sem pro ujištění, že ázerský prezident Ilcham Alijev by ze svého území neumožnil Američanům na Írán zaútočit.
Ahmadínežád (50) může být s výsledkem schůzky spokojen. Alijev označil návštěvu íránského prezidenta za „velmi významnou" a zdůraznil vzájemné dobré vztahy, které mají být podle obou dále posilovány.
Ázerbájdžán, ležící mezi Íránem a Ruskem u západního břehu Kaspiku, je pro Írán i USA zajímavý jak strategicky, tak i díky svým bohatým zásobám ropy. USA podpořily dopravu zdejší ropy a zemního plynu na západní trhy (trasa Baku-Tbilisi-Ceyhan, BTC). Vyjednaly si také možnost využívání ázerského vzdušného prostoru pro letouny NATO, což jim umožňuje klíčový přístup do Střední Asie a Afghánistánu.
Ázerský prezident přesto k Ahmadínežádově radosti již několikrát zdůraznil, že Američanům neumožní ze svého území zaútočit na sousední země. S íránským prezidentem dnes dojednal několik dopravních projektů a shodli se na zvýšení energetické spolupráce.
Ahmadínežád souhlasil se zřízením autobusové linky z Nachčivanské (Nachičevanské) autonomní republiky, která je součástí Ázerbájdžánu, ale od mateřské země oddělena pruhem arménského území. Linka povede přes íránský Ázerbájdžán. Z Nachčivanu pochází dělnicko-rolnická dynastie rudých Alijevů, kteří vládnou Ázerům od roku 1993.
Nicméně vztahy obou zemí nejsou tak růžové, tak se může zdát podle úsměvů a nicneříkajících frází na tiskových konferencích. Ázerbajdžán má s Íránem dlouholetý spor o právní statut Kaspické moře a Írán se také obává šíření nacionalistických sentimentů mezi početnou ázerskou menšinou, která se nachází na jeho území. Podle různých údajů žije v 70 milionovém Íránu 16 až 30 milionů etnických Ázerů, což výrazně převyšuje celý osmimilionový Ázerbájdžán.
V době, kdy se Teherán dostává pod stále větší mezinárodní tlak musí ale na podobné 
spory při hledání spojenců zapomenout. Na znamení určité vstřícnosti vůči Írán dokonce přistoupil i na jednání se zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) o svém jaderném programu.
Íránský vyjednavač Džavád Vaídí se včera dohodl se zástupci IAEA na harmonogramu, v jehož rámci má jeho země odpovědět na dotazy IAEA týkající se podrobností současného vývoje íránského jaderného programu. Írán nabídl zpřístupnit informace o svém programu výměnou za odvolání hrozby dalších sankcí.
IAEA si v posledních zprávách o Íránu stěžovala, že nemá prostor pro potvrzení, zda Teherán vede pouze mírový jaderný program, jak tvrdí, a ne vojenský, jak se domnívá Západ v čele s USA.
Konec tříkolových jednání je podle dnešního vyjádření Bílého domu povzbudivý, ale nedostačující. Zdůraznil, že je třeba pokračovat v úsilí o přijetí nové rezoluce Rady bezpečnosti proti Íránu.
Na fotografiích: 1) Ázerský prezident Ilcham Alijev (vlevo) a íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád (vpravo) na dnešním setkání v Baku, 2) Íránský vyjednavač Džavád Váídí a šéf MAAE na včerejší tiskové konferenci v Teheránu.
Foto: AP
