Při třech pumových útocích bylo v neděli v Bagdádu zabito téměř 60 lidí, dalších asi 120 utrpělo zranění. Po několikadenním zdánlivém uklidnění situace v Iráku, které iráčtí vůdci připisovali úspěšnosti nové bezpečnostní operace v Bagdádu, tak čekalo obyvatele irácké metropole kruté vystřízlivění.
Dvě auta naložená trhavinami explodovala dnes odpoledne v převážně šíitské čtvrti Džadída na východě irácké metropole uprostřed tržiště a před obchodem s elektrospotřebiči. Zabito bylo nejméně 57 osob, některé zdroje hovoří až o 60 mrtvých. Do nemocnic bylo dopraveno kolem 120 zraněných. Krátce nato najel sebevražedný atentátník s vozem nacpaným výbušninami na policejní kontrolní stanoviště ve čtvrti Sadr City, která je baštou stoupenců šíitského radikálního duchovního Muktady Sadra. Kromě atentátníka byl zabit jeden policista, dalších deset lidí bylo zraněno.
Až do odpoledních výbuchů v Bagdádu zahynuly v Iráku o víkendu téměř dvě desítky lidí, všechny větší atentáty se odehrály mimo hlavní město. Američtí a iráčtí činitelé to považovali za první důkaz úspěšnosti nové bezpečnostní operace v Bagdádu, jejímž cílem je dostat situaci v irácké metropoli pod kontrolu. Někteří odborníci však poukazují na to, že milice, proti nimž je hlavně operace zaměřena, se stáhly do jiných částí země.
Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v sobotu vyzvala Iráčany, aby tento „oddechový čas“ využili ke smíření a urychlili dohodu o naléhavých otázkách. Řadí k nim smíření sunnitů a šíitů, dohodu o dělení příjmů z ropy a o místních volbách. Riceová o tom hovořila s nejvyššími zástupci všech tří hlavních skupin iráckého obyvatelstva - s premiérem a šíitou Núrím Málikím, prezidentem a Kurdem Džalálem Talabáním a viceprezidentem a sunnitou Tárikem Hášimím.
Upozornila je také, že v Iráku umírají Američané a že tedy USA nehodlají na výsledek irácké dohody čekat věčně. Přesto však nestanovila žádný termín, do kdy se mají irácké strany dohodnout. Americká senátorka Hillary Clintonová, která se zatím jeví jako favoritka demokratů pro prezidentský úřad, na rozdíl od Riceové o závazném termínu hovořila. Domnívá se, že by Kongres měl přestat podporovat válečné operace v Iráku, pokud nebude stanoveno, že se první američtí vojáci z Iráku začnou stahovat do 90 dní.
Kongres je zatím podporou válečných operací vázán svým souhlasem z roku 2002. Přesto jeho dolní komora už v pátek schválila rezoluci proti navyšování amerického kontingentu v Iráku. Rezoluce je však nezávazná. Prezident George Bush do Iráku vysílá dalších 21 5000 vojáků, z nichž 17 tisíc bude nasazeno právě v operaci v Bagdádu. Senát v sobotu znovu zablokoval debatu o tomto plánu, protože demokratům se podobně jako před 11 dny nepodařilo získat potřebné tři pětiny hlasů pro zahájení debaty.
Irák v souvislosti s bezpečnostní operací v Bagdádu ve středu uzavřel hraniční přechody do Sýrie a Íránu, aby zastavil příliv posil odboje. Dnes bylo šest hraničních přechodů znovu otevřeno, zůstávají přísně sledovány, ale stoprocentně na nich bude provoz obnoven údajně až za tři měsíce.
USA nepřestávají vinit Írán, že vyzbrojuje šíitské milice. S obviněním v sobotu přišla také turecká armáda, podle níž iráčtí Kurdové vyzbrojují tureckou separatistickou Stranu kurdských pracujících (PKK). Turecko zároveň pohrozilo, že podnikne vojenskou operaci na iráckém území, aby zde PKK rozdrtilo, pokud Spojené státy ani Irák nezavedou opatření ke kontrole této ozbrojené skupiny.
Foto: ČTK/AP
