Sedm plnokrevníků vbíhá v plném cvalu v oblaku prachu do poslední zatáčky bagdádské dostihové dráhy. Pobízená žokejovým bičíkem jako první dobíhá Alího růže. Z malé skupiny diváků se ozve sice potlesk, ale mnoho z nich rychle odchází, aby prostudovalo seznam účastníků příštího závodu.
Bagdádské dostihy zdaleka nejsou to, co bývaly, ale dráha i klub jsou tu stále, i když přišly o někdejší štědrou státní podporu. Na jedinečném hipodromu se schází každé úterý a sobotu několik stovek milovníků koní a sázejí na šest dostihů dne.
ČTĚTE TAKÉ: Vůdce sunnitů v iráckém parlamentu zahynul při atentátu
Dostihová senzace v Liverpoolu: Vítěz s kurzem 100:1
Ačkoli má Blízký východ dlouhou tradici jezdectví, dostihový sport sem ve 20. letech minulého století přinesli až Britové. Bagdádský hipodrom byl postaven na západním břehu Tigridu v letech 1953 až 1957, jeho předchůdci vznikli ve 20. a 30. letech na východ od řeky. Ten poslední přežil války i náboženské dekrety nařizující uzávření dráhy a přestál i dvouleté vyřizování účtů mezi sunnity a šíity, které následovalo po americké invazi do Iráku v roce 2003.
Jediné místo jednoty
Většina klubů a kulturních středisek po roce 2003 ukončila provoz, dostihová dráha byla uzavřena jen několik měsíců. Podle Muhammada Bahy, který zajišťuje na závodišti bezpečnost, je hipodrom jediným místem, kde panuje národní jednota. Dnešním majitelem je společnost sunnitských a šíitských podnikatelů.
Po pádu prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003 byl podnik zavřen, pak vybrakován a vypálen. Stát okamžitě zastavil financování klubu a o to, že vše nezaniklo, se nejvíc postarali majitelé koní. "To oni pak začali klub financovat," říká generální tajemník dostihů Tálib Abdal Husajn, který k podniku patří už čtyřicet let.
Dnes jsou hlavním zdrojem financí zisky ze sázkařských kanceláří a pak členové klubu a přátelé.
Vláda nemá zájem
"Současná vláda je velmi konzervativní, takže nám nepomáhá. Jsme malá, ale velmi soudržná společnost, která problémy řeší díky známostem," říká Husajn. Měsíční příjmy klubu jsou prý 32 milionů dínárů (555 tisíc korun).
Veterinář Muhsín Abid Husajn se staral o 150 Saddámových koní. Bývalý prezident byl prý milovníkem těchto zvířat a taky nejlepší jezdec v rodině. Jeho starší syn Udaj byl sice předsedou jezdeckého klubu, ale o koně se moc nezajímal.
"V 70. letech se tady jezdily ve srovnání s dneškem úžasné závody. Chodilo sem kvalitní publikum i zahraniční delegace, dostihy byly dobře organizovány. Teď tu panuje zmatek, kdokoli může až k dráze. A navíc koně běhají po hlíně, zatímco kdysi se běhalo po trávě," tvrdí dvaasedmdesátiletý trenér Alího růže Kaddúr Hamíd Muhammad.
Jeho žokej Rifát Madžíd inkasoval za vyhraný závod sto tisíc dínárů (1600 korun), což je přídavek k měsíčnímu platu osmdesát tisíc dínárů (1300 korun). "Mívali jsme dobré platy, pojištění, auta, byty. Teď nemáme nic," srovnává nostalgicky zaniklé časy s dneškem.
Foto: profimedia.cz
