Aby si koupila přízeň afghánských mocipánů nebo warlordů a ovlivňovala jejich politiku či válčení, vozí americká tajná služba CIA už roky do Kábulu statisíce a miliony dolarů. V kufrech, vacích, igelitových pytlech. Nikdo ji v tom nekontroluje. Nemalá část z úplatků končí na soukromých kontech těch, kdo je dostali. Zemi pod Hindúkušem to doslova rozvrací.
Nejen pesimisté se obávají, že až USA a Západ přestanou mocně olejovat zkorumpovaný afghánský vehikl, hospodářství země se zhroutí.
Spojené státy jsou "největším zdrojem korupce v Afghánistánu", řekl listu New York Times nejmenovaný pracovník americké vlády. Bakšiš je sice v Afghánistánu naprosto normální věcí, přilepšuje si jím každý, kdo může, ale prostředí, které se vytvořilo v Kábulu kvůli přívalům dolarů z USA a jejich stále nenasytným příjemcům, je pro Afghánistán dokonce hrozbou.
Anonymní zdroje z Washingtonu hovoří o milionech a milionech dolarů, které směřovaly hlavně do kapes lidí kolem prezidenta Hamída Karzáího. Pokud jde o kupování Afghánců všeho druhu, není CIA žádným skrblíkem.
Jen výjimečně se o těchto praktikách dozví širší veřejnost. Stalo se tak v případě Ahmada Valího Karzáího, nevlastního bratra prezidenta, kterého zavraždili roku 2011 na jihu země talibanci. Vyšlo najevo, že ho CIA měla na své výplatní listině. Ahmadovi Karzáímu se nikoli bez důvodu říkalo král Kandaháru. V provincii se nestalo nic, co by se mu nelíbilo.
Že se Karzáího okolí nehorázně obohacuje z peněz amerických daňových poplatníků, Washington nijak nevzrušuje. Kdysi Bílý dům vsadil na Karzáího a protlačil ho k moci, také s pomocí zfalšovaných voleb. Platí tedy pravidlo: Je to sice lotr, ale náš. Totéž platí i pro kámoše z jeho úzkého mocenského okruhu. Dokud jim Američané cpou peníze, jsou jejich spojenci. To se ale může rychle změnit.
Miliony totiž všechno nezmůžou. Zvláště u těch, kteří jsou jimi "přežraní". Bílý dům znepokojuje, že i když se Karzáímu cpou dolary horem dolem, afghánský prezident USA stále častěji kritizuje. zvláště americké vojenské jednotky v zemi. A je stále méně ovladatelný.
Karzáí je stále méně prodejný, konstatovaly britské Timesy.
Tuto zkušenost udělal už Írán, který začal roku 2002 vozit do prezidentského paláce miliony dolarů s cílem Karzáího ovlivňovat. Pak ale začala prezidenta uplácet pravidelně CIA. Teherán se namíchl a s dolarovými injekcemi skončil.
Už na podzim roku 2001 začali Američané platit některé afghánské warlordy a vytvářet afghánské oddíly, jež bojovaly proti Talibanu. Byli to fakticky žoldáci USA.
Také to však mělo negativní dopady. Někteří warlordi financovaní CIA posílili tak, že to paradoxně komplikovalo práci amerických subjektů, které se snažily v daných oblastech pomáhat a budovat tam demokratické struktury.
Karzáí jednoho dne vyzval Američany, aby úplatky pro vojenské velitele chodily do jeho prezidentské kanceláře, kde by je rozdělovali jednotlivým příjemcům. To ale CIA odmítla. Bylo jí jasné, že její dolary by se začaly rozkrádat už na prvním stupni.
Jako by jim nestačily miliony z USA, lidé kolem Karzáího čelí často obvinění, že jsou zapletení do drogového byznysu. Ten je v Afghánistánu už tradičně zlatým dolem. Letos to platí dvojnásob. Podle OSN se země může těšit na rekordní úrodu opia ve své historii.
Ve velkém se pod Hindúkušem rozkrádá i rozvojová pomoc. Finančně vyjádřena je přibližně stejně vysoká, jako je afghánské HDP. Podle nedávno zveřejněné studie Světové banky je země na čtvrtém místě na světě, pokud jde o rozvojovou pomoc na hlavu. Více dostávají jen Gaza, západní břeh Jordánu a Libérie.
I tato pomoc ale zemi svým způsobem rozvrací. Vytvořila se hluboká propast mezi těmi nahoře a většinou těch dole.
Příklad. Zatímco v Kábulu stojí nájem bytu běžně tři tisíce dolarů (asi 60 tisíc Kč), průměrný příjem Afghánce za rok činí pouhých 530 dolarů (10 600 Kč).
Na korupčním indexu Transparency International zaujímá Afghánistán ze 174 zemí poslední místo. Se Severní Koreou a Somálskem.
